(A2) Slovesa tranzitivní na -iti se substantivním základem, vyjadřující (a) ve spojení s osobním předmětem význam ‚dodávati někomu něčí vlastnost‘, (b) ve spojení s předmětem věcným zase význam ‚opatřovati něco něčím‘: a) bratřiti sě ‚činiti se navzájem bratry, chovat se k sobě bratrsky‘ (HusSvatokup 79), hovaditi (člověka) ‚činiti zhovadilým‘ (HusZrcM 47b); b) brázditi (pole) ‚brázdami pokrývati, rozrývati‘ (VýklŠal 38a), lpiti (dušu) ‚zalepovat něčím lepivým‘ (HusDcerkaH 220a), týniti (plot) ‚roubit‘ (HusOrth 39a). Poněvadž tato slovesa jsou v stč. materiálu doložena pouze u Husa a v starších památkách mají jen protějšky předponové (srov. přibratřiti sě FlašRadaA 221, zhovaditi CestMil 105b, zbrázditi PulkR 82b, otýniti ŠtítBrigF 133b aj.), je velmi pravděpodobné, že právě mezi nimi jsou skutečně slova nová, nově utvořená na základě starých vžitých substantiv a příslušných sloves předponových.
(A3) Slovesa tranzitivní na -iti se základem adjektivním, vyjadřující význam ‚činiti nějakým‘: nažiti (syny Adamovy) ‚obnažovat‘ (HusVýklM 205a), nečistiti (lásku) ‚znečišťovat‘ (HusProv C2a), nestatečniti (člověka) (HusZrcM 47b), podobniti (svú vóli k vóli boží) ‚přizpůsobovati‘ (HusPostH 169a), zvláštiti sobě (něco) ‚vyhrazovati si‘ (HusVýklB 87a), jedovatiti (mužě) ‚otravovati‘ (tamtéž 107b). Také skoro všechna tato slovesa jsou doložena pouze ve spisech Husových a jeví se v dokladech jako mladší než příslušná perfektiva předponová (srov. starší obnažiti PasMuzA 322a, připodobniti SenCtnost 284b, zjědoviti LegJidM 4). To vše i existence staršího synonymního typu obnažovati nasvědčuje tomu, že právě uvedený typ nažiti zahrnuje Husovy lexikální neologismy. Srov. i neologismy u tohoto typu v době nové.
(A4) Slovesa intranzitivní na -ěti označující změnu stavu – mařěti ‚ochabovat, umdlévat‘ (HusBetl 1,94) a psieti ‚přicházet ve psí, chudnout‘ (HusVýklM 138a) – považují se právem za neologismy Husovy: také ona mají v předhusovských památkách doloženu pouze podobu předponovou (zmařěti BiblKoř R 1,21, opsěti ŠtítMus 48a), z níž je lze vyvodit odsunutím předpony (deprefixací, 20.1).
(A5) Slovesa činností na -ovati odvozená ze substantiv – pytlovati (svatokupectví) ‚rozsévat, šířit‘ (HusSvatokup 71), pickovati sě ‚krmit se, cpát se‘ (HusVýklB 89a), šperkovati ‚zdobit‘ (HusBetl 2,115) a šperkovati sě ‚fintit se‘ (HusBetl 2,71) – jsou již na rozdíl od předcházejícího typu (A4) doložena i u pozdějších autorů kritizujících mravy společnosti. Vcelku lze prokázat jejich lidový charakter: pytlovati v základním významu ‚vytřásati skrze pytel (mouku)‘ je starší výraz mlynářský (srov. dodaciamen pytlovánie KlarGlosM 2775), pickovati sě má svůj základ v lidovém názvu krmného vepře picek a šperkovati (sě) v substantivu německého původu šperk, které je doloženo jen v památkách obrážejících jazyk lidový, a to v kontextech se záporným hodnocením (srov. 3.62).
(A6–A8) Lidový charakter a kontinuitu s pozdější literaturou mají rovněž Husova slovesa zvukomalebná a expresívní na -ěti, -ati a -iti: (A6) chlípěti ‚řinouti se‘ (HusDcerkaH 215b), též přeneseně, a chřípěti ‚sípat, chraptět‘ (HusDcerkaH 215b); (A7) fúkati ‚foukat, vanout‘ (HusOrth 37b), kakati (HusVýklM 144b) a mukati ‚mumlat‘ (o němých HusPostH 190a) německého původu; pouze na spisy Husovy je omezeno piplati (kurvu) ‚laskati‘ s odvozeninami piplač a piplavicě; (A8) expresíva na -iti vesměs označují morálně nežádoucí činnosti: labužiti (v čem) ‚opájeti se (něčím)‘ (HusVýklM 38b), luščiti (penieze) ‚vymačkávat, ždímat‘ (HusBetl 3,185), plachočiti sě ‚pachtit se‘ (HusBetl 4,326), psotiti ‚chovati se pesky, zhovadile‘ (HusVýklM 201a).
(B) Uvedené vyhraněné typy neprefigovaných sloves doložených teprve u Husa vrhají již svou jasností více světla na případy méně jasné a nevyhraněné a zároveň
