[421]číslo strany tiskuV §§ následujících má býti ukázáno a doklady dotvrzeno, že výrazy nahoře uvedené v češtině jsou nebo byly, co se kdy při nich na stránce slovné měnilo, dílem také jak vznikly; výklady o nich jiné patří do skladby.
Perfektumact.
227. Perfektum act. vyjadřuje se výrazem složeným z part. -lъ a slovesa pomocného jsem; na př. nesl jsem atd.
Místo jsem, jsi atd. bývá sem, si atd., v. § 221; v sing. 2. místo jsi, si bývá js’, s’, v. § 223.
Pomocné jsem atd. se časem vynechává. To neděje se nikdy v os. 2. sing. a plur. (pro 2. du. není vůbec příkladu); nikdy v dokladech známých v os. 1. du.; velmi zřídka v os. 1. sing. a plur., totiž jen když podmět já, my jest výslovně vyjádřen, a i tu zřídka a jen v usu novočeském; ale velmi často bývá to v osobách třetích. Tu, v os. 3., je vynechávání toto velmi rozšířeno již v textech starých; časem šíří se víc a více; více a rychleji v sing., nežli v plur.; Philomates 1533 posmívá se výrazům nesl jest, učinil jest, svářili sau se, učinili sú atp., že prý »ten jakýs Geſt všecko učinil a ti jacís sau neb sú všecko spáchali«, že prý jsou to slova zbytečná jako páté kolo u vozu, a Blahoslav s ním celkem souhlasí Blah. 105; vydavatelé bible Melantrišské 1549 v »předmluvě ke čtenáři« vyznávají se, že vypouštěli »ty dvě slova jest a jsau«, která prý »neslušně a zbytečně až do tesknosti čtení a poslauchání na mnoha místech nepotřebně kladeny bývali« (sic); a v nč. usu spis. bývá pomocné jest, jsou jen v dikci velebné a i tu zřídka, v usu ob. pak nikdy, mimo některý zvláštní případ dialektický (doudl., ve rčeních s nějakým důrazem).
Příklady:
sg. 1. jiuž ſem byl živ přieliš mnoho DalC. 30 atd., nesl jsem atd. Us.; - já myslil, já chtěl atp. Us., já myslil, já byl doma Kotsm. 27 (doudl.);
sg. 2. wywedł gſy lid Br. Num. 14, 13, ty ſy počał t. Deut. 3, 24, nemaudřes vděłał t. 8, 3, (dsky) kteréžs rozrazil t. 10, 2 atd., nesl jsi, nesl s’ nesl, ty jsi nesl, ty s’ nesl atd. Us.;
sg. 3. Pavel dal ieſt zeḿu List. Litoměř., Vlach dal ieſt t., uſliſſal mě ieſt bóh ŽKlem. 4, 2, ſliſalo ieſt ucho tvé t. 9, 17 (38), když geſt syna porodila Hrad. 67ᵃ, (sv. Prokop) klášterského nic ge nezyl t. 9ᵃ, lodička nikdy ge nepotonula ŠtítMus. 84ᵇ, léta 1524 stalo se jest zřízení Drn. 116 (59), že geſt byl VelKal. 115; nenie ť umřela dievka Mat. Rozb. 743; vstalť jest, řekl jest pán Ježíš Us. v dikci biblické; kam je se to dítě podělo Kotsm. 26 (doudl.), ten je se vám odsloužil t.; - hlavu Jan otdal CisMnich., (vnuk) nemohl toho užiti Jid. 19, hospodin modlitvu mú prſiyal ŽKlem. 6, 10, (nemilostivý) rzekl v srdciu svém t. 9, 13 (34), rzekl nemilostivý t. 13, 1, žádost chudých uſliſal hospodin t. 9, 17 (38), zemdlelo tělo mé
![[421]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00423.jpg){kind=link}