[415]číslo strany tiskuSing. 3. jest, z jestь. Na př. Pavel dal ieſt zemu ListLit., yeſt učiňeno Kunh. 148ᵃ, iezzt PilA. atd, jest Us. spis., též slc. - Někdy bývá jesti; o původu koncového -i v. v § 9, A). Na př. neučinil ieſti takéž ŽKlem. 147, 20, geſti ť jej proč milovati NRada 194, má ť gieſti sprostnie rada t. 384, geſty tebie rzecz poczieczy Kat. v. 1689, I geſtit podobné sjeti sě přátelóm k svatbě ŠtítMus. 22ᵃ, I geſtit hodné dobrým umělu a rozumnu býti ŠtítMus. 38ᵃ, co mi geſti toho píle Otc. 366ᵇ a j., co geſti učiniti Baw. 85ᵃ, toť geſti měl mieti t. 84ᵇ a j., kto geſli z nají dvú ciesař GestM. 45 (40), jakož geſti rozepře se zběhla KolČČ. 345ᵃ (1562), jesti Us. spis. (v dikci velebné; v době novější doporoučeno jesti také z příčiny jiné a psáno na př.: kdo jesti předplacen na atd. Bačkovský Stud. Listy II. příl. č. 3, prý pro blahozvuk! Viz o tom také I. str. 572). - V Kat. (1860) psáno v textě transkribovaném jesť, na př. ve verších 64, 175, 293, 297 atd.; taktéž v transkripci DalJ.; a tak psáno i v několika nč. knihách tištěných; všecko neprávem, neboť tvaru jesť v č. nebylo a není, srov. I. str. 387. - Slc. dial. jesto Duš. bezpř. 375, je bezpochyby z jest-to, jak i v Koll. Zpiev. psáno. - Vedle jest je také je, stč. i nč. Tak jest i v srbskochorv. a Hirt v Indogerm. Forschungen 17, 289 pokládá je za tvar s příponou vedlejší; tvary takové bývaly prý vedle tvarů s příponami hlavními v enklisi, při záporu a ve složení s předponami. Příklady: tělo jedno ge Kunh. 149ᵃ (rým: troje), kak ge to Pass. 288 atd., je Us., je slc.; dial. jo BartD. 1, 137 (sev.-opav.). Z je pak, když předchází samohláskou zakončené slovo téže věty, bývá odsuvkou stč. j’, připojené k slovu řečenému; na př. toy podobno k divu t. j. to-j’ svD. 2, sey boheem ustaven t. j. že-j’ t. 37, ktoy wyproſil t. j. kto-j GalDl. 2ᵇ a ML. 18ᵃ, toy nám dáno UmR. 100, tdyg velikú bolest měla t. j tdy-j’ t. 147, zey v ní dnšě ostala t. 170, welikay tvrdost tvé viery t. j. velika-j’ Hrad. 45ᵇ, zázrak ſyey stal t. j. sě-j’ Pass. 307, toy tobě král ukázal t. 313, tuy takto psáno t. 409 a j., czoy bóh zapověděl t. j. co-j' Štít. uč. 128ᵇ, totoy pak hodujie viera t. j. toto-j’ t. 9ᵇ a j. (tu velmi často), czoy to Štít. ř. 129ᵃ a j. (též), żey nám vzkázáno Ol. 3. Esdr. 4, 15 a j.
Du. 1. jsvě, svě. -va, z jesv-. Na př. co zwie sděla, v tom sě zzuie lepše domnělá (my dva, zrádcové) AlxBM. 1, 17 sl., vě (my dva, lotrové) ſwie sděla Hrad. 90ᵇ, já a otec jeden ſwye EvVíd. Jan 10, 30, když ſwye byla v kútě sadu (my dva, soudcové) Pror. Dan. 13, 37, cožkoli ſwie přisáhla (my dva) Comest. 136ᵃ; yſwa bratřencě Pass. 290, já a ty (praví lotr lotru) zaslúžila ſwa toho ML. 105ᵇ, když ſwa chodila po sadu, viděla ſwa Pror. Dan. 13, 37, jeho ſwa nemohla popadnúti Koř. Dan. 13, 39. Kontaminací jsma, sma: znamenie, ješto gſma měla GestKl. 93, va vždycky gſma ve tmě GestM. 67ᵇ, dávno sma se poznala Pam. 3, 78, šla sma tam WintObr. 56 (z r. 1585), ma (sic) gſma byla Rosa 57. Srov. § 10, kde také příklady ještě jiné jsou uvedeny.
![[415]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00417.jpg){kind=link}
