[328]číslo strany tiskupřed nemúdrých posmievaním ŠtíMus. 52ᵇ. Inf. pálati: pro své záviny sě zapalaty Štít. ř. 232ᵃ, oheň pálati bude Br. Jer. 15, 14 atd. Zaniká.
plavaju, plavati, stsl. plavati navigare. Za to bývá plovati, vlivem slovesa plúti praes. plovu fluere.
-přáhaju, -přáhati, z pręg-. Za to bývá dial. -příhati, zapřihat BartD. 2, 41 (kojet.) a j., podle -přiehne, -příhne atd., v. § 117.
sáhaju, sáhati, ze sęg-. Za to bývá síhati, dosihat BartD. 1, 7 (zlin.), dosihať t. 2, 10 (kojet.) a j., podle siehne, síhne atp., v. § 117.
sṕu, spáti, stsl. sъpati dormire. Tvary ze sъpj-: praes. sṕu, impt. spi, part. spě jsou v tř. III. 2, v. § 132. Zde jsou tvary sъpa-, t. j. tak zv. tvary inſinitivní a s nimi imperfektum. – Impf. spách: když ſpaſſe Pass. 544 a j. – Aor. spach: dosti ſpach Mast. 310. – Inf. spáti, Us. stč. i nč. – Sup. spat: jide ſpat Ol. Ruth. 3, 7, než ſpat iidechu t. Gen. 19, 4, když jí kázachu ſpat jíti Otc. 455ᵃ atd., zachováno dosud: jdi spat atp. Us. O výrazu ze spatu: dokud ze ſpatu nevstanu Pass. 536, ze ſpatu vstav t. 32 a j., viz v díle III. 1 str. 334. –
tbaju, tbáti, dba-, z tъba-. Praes. tbaju atd.: (já) netbaíu DalH. 39, netbám DalJ. tamt. podle L a Fſ, tbaſ na ňeho ŽGloss. 143, 3, ani tbă Jid. 119, vy netbate na mé kázanie Hrad. 26ᵃ, (ti) netbagy o krásném loži t. 118ᵃ atd., dbám atd. Us. Impt. tbaj atd.: netbay na to Jid. 109, netbayta Kat. v. 2544. Impf. tvaru delšího tbajiech atd.: (Kateřina) netbagieſe Kat. v. 136, (král) o tom nedbagyeſye AlxV. 556; tvar kratší tbách: (Přěmysl) tbaſſe na to DalC. 76 atd. – O tba-, dba- v. I. str. 324.
tepati v. v § 73.
tkaju, tkáti, slož potkati, utkati atp.: Rubíne, kde sě tak dlúho tkas? Mast. 80, (tkáče) nikde nejmá domu, ledno tka sě Rožmb. 60, (Prkoš) Sasicóv nerodil utkaty i dal sě jim v zemi tkaty DalC. 44 atd. – Jiné je tkáti, tku texere, v. § 185.
úfaju, úfati, z u-pъv-ati, srov. I. str. 440. Praes. úfaju atd.: (já) ufagi NRada 43, doufám Us.; impt. úfaj: vſſay do mne Hrad. 46ᵃ atd.; impf. tvaru delšího úfajiech: vſſagiech ŽKlem. 40, 10, kratší úfách: bohatec uffaſſe Hrad. 142ᵃ atd. Dial. novotv. praes. zúfu BartD. 1, 79 (rožn.).
znaju, znáti, ze zьnati, srov. lit. žinoti a I. str. 181 a 305, je v č. při vzoru tomto. Praes. znaju atd.: (já) znayu Pass. 325, ya znagiu ŽKlem. 50, 5, já znaji Podk. Výb. 1, 945, Trist. 137; tehdy poznam Alb. 84ᵃ; on zna ŽKlem. 43, 22, (my) znami Kunh. 148ᵇ, poznagiu všickni ŽKlem. 13, 4; znám, znáš atd. Us., pl. 3. znají, ob. znaj’ (ve vz. I. 7 a V. 4 bylo by ob. -jou). Impf. tvaru delšího znajiech atd.: neſnagieſſe ŽKlem. 80, 6, znagieſe Pass. 334, znagiſſe Troj. 8ᵇ, neb se oba znagieſſta t. 130ᵇ, neznagiechu ŽKlem. Deut. 17 a j.; tvar kratší znách: ten je(nž vše) znasie (sic) AlxH. 9, 17, (město) u velikéj sě moci znaſye AlxV. 411. Aor. znach: poznach Hod. 86ᵃ, když ho (čarodějníka) falešného ſeznachom Pass. 291
![[328]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00330.jpg){kind=link}
