[270]číslo strany tiskunelelee ſye i sěm i tam jako voda ŠtítBud. 217. Part. lelejě: ano jě moře vzneslo lelegie ſye i sěm i tam OtcB. 168ᵃ. Subst. verb. lelenie: lelenye fluctus Vocab. 176ᵃ a rkp. knih. univ. 1. D. 32 1. 172ᵃ sloupec 2. Zaniklo. – Srov. strusk.: (vêtrь) lelêjuči korabli na sinê mori Igor ed. Erben str. 10, stpol. leleyal szya titubabat pedibus Jag. Arch. 10, 381, srb. lelejati se fluctuare, leleja se žito Karadžič, Rječnik s. v. Srov. Mikl. Etym. Wtb. 172 s. v. ljulja.
leněju, leněti. Praes. leněju atd.: která (ruka) oblenye, bude poddána v robotu remissa est Ol. Prov. 12, 24. Aor. leněch: pro knězě (Neklana) všěcka země oblenye DalC. 17, (Václav) v svém úřědě rozlenye t. 95. Inf. leněti: lenieti torpere SlovKlem. 25ᵃ, leṅeti Lact. 201ᵈ. Subst. leněnie: kterým obleniením Kruml. 325ᵇ.
mdleju, mdléti. Praes. mdleju atd.: (já) neomdlegiu ŽKlem. 25, 1, (já) milostiú mdlegy Hrad. 40ᵃ, že mdle ta rota AlxV. 1681, (milost) mdlee Štít. ř. 93ᵇ, uši hlechnú, hlas chřípí, srdce mdlé HusPost. 215ᵇ; dokud mdlete leností marcetis Kladr. Jos. 18, 3; (oni) zemdleyu ŽKlem. 9, 4, tu zemdlyegy všickni údi AlxV. 1794, čijíc na sobě, że mdlegý tělem a těžka jim práce ŠtítBud. 157, zemdlegj ruce mé Br. Sof. 3, 16 atd., mdlím pl. 3. mdlejí Us. Impt. mdlej: zemdleyte ŽWittb. 70, 13; neomdli Us., matením se mdlíti tř. IV. Impf. mdléch. (Maria) mdleſſe Hrad. 29ᵇ. – Aor. mdlech: když pomdle moc jich krále a když přiběhú křičiece AlxV. 1796. Part. mdlejě: (Hester) pade mdlegicz Comest. 201ᵇ. Part. mdlel: že s’ sě pohoršoval a mdlel Tkadl. 44ᵇ, země.. mdlela infirmata est Pror. Isa. 24, 4, koleně moji zemdlele ſta ŽKlem. 108, 24. oči moji mdlele defecerunt ŽWittb. 118, 123, omdleli ſu t. 26, 2 atd., omdlel Us. – Proti tomu mdlíti, mdlým činiti, v. § 139.
musěti, v. musiti v § 139.
mužěju, mužěti, stsl. reflex. mąžati sę confortari: dietě rostieše a muzyeſe plno múdrosti puer confortabatur EvSeitst. Luk. 2, 40.
mysleti, v. mysliti v § 139.
-polejů sě, -poleti sě, z pol-, stupňovaného z koř. pel- ardere; odtud je také poleti, poľu ve III, 2, v. § 132, jakož i pláti, planúti, v. v § 196. – Praes. -poleju sě atd.: zapolee sě měsiec erubescet Pror. Isa. 24, 23, obličěj hanbú sě zapolee t. 29, 22, (nepřietelé) zapolegiu ſie ŽKlem. 6, 11. Impt. polej; zapoleite ſie a styďte sě ŽKlem. 34, 26. Inf. poleti: (čelo) nechtělo sě zapolety Pror. 52ᵃ. Zaniklo. –
-pustěju, -pustěti. Praes. -pustěju atd.: každé královstvie v sobě rozdělené opuſtíe HusPost. 48ᵇ, (královstvie) opuẛtíe tamt. – Inf. -pustěti: dám zemi sníti a opuſtieti Ol. Ezech. 15, 8 – Part. -pustěl: tak ten hrad byl opuſthiel DalH. 39, opuſtyel DalC. tamt., tehdy Morava tu kniežat opuſtyela DalC. 73, opuſſtyely sú cěsty dissipatae Pror. Isa. 33, 8, města sú opuſtyela t. Jer. 33, 10; adj. opustělý: opuſtyely Jerusaleme Alb. 68ᵇ, opuſſtyely Jerusaleme Kruml. 194ᵇ.
![[270]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00272.jpg){kind=link}