[266]číslo strany tiskurozumijna býti t. 92ᵇ, esli jste srozumíni chodHan. 285 a j., srov. § 43. – Pro tvary -án atd. nemám přikladu.
h) Substantivum verbale uměme, slušěnie, -í z umênьje, slušanьje. Na př. vmienye tvé ŽKlem. 138, 6, pravého pokojě gmyenye Alb. 104ᵇ, poſpilenye ŽKlem. 39, 5 atd., umění, slušení atd. Us.
Některá slovesa jednotlivá vzoru tohoto.
125. Mezi slovesy sem patřícími mnohá jsou utvořena z kmenů jmenných a znamenají = tím se stávati, tím býti n. v tom býti, co příslušné jméno vyslovuje. Na př. bohatěti divitem fieri, z kmene adjektiva bohatý, proti bohatiti divitem facere; rovněž tak cěleti proti cěliti, črněti proti črniti, běleti proti běliti n. bíliti, leněti proti leniti, mdléti proti mdlíti, oněměti proti oněmiti, zpitoměti proti zpitomiti, truchleti proti truchliti atd.; a podobně uměti, boleti, želeti a j. z kmenů substantiv um, bol, žel atd., slušěti z km. subst. sluch (= slušnost) atd. K nim hlásí se také většina těch, která zde následují. V nč. tvary -ěti (-eti) a -iti, z pův. -ēti a -iti, oboje denominativa, někdy se matou, a zejména bývá -iti za -ěti, na př. inf. truchliti m. truchleti, impt. truchli m. truchlej, part. truchlil m. truchlel, dítě sílilo m. sílelo atp. Někdy pak tvar -ěti mívá při sobě nadbytečné sě, na př. zeleňat sa BartD. 1, 14 (zlin.): zeleněti je významem podobno k zeleniti sě, a odtud přejímá se sě dial. sa také onam.
běleju, běleti. Praes.: (oni) sněhem obielegiu nive dealbabuntur ŽKlem. 67, 15.
boleju, boleti. Praes. boleju atd.: až mě bolegy kosti MastDrk. 244, bolegy ť mě hnáty Vít. 39ᵇ. – Part. bolejě atd.: jáz i otec tvój boleyucz hledachom tebe Hrad. 72ᵃ, přietele ť jest i bolegycz chovati Štít. uč. 25ᵃ; adj.: já sem chudý a bolegyczy ŽKap. 68, 30, (duši) bolegyczy dolentem Hod. 56ᵃ. – Part. bolel Us., novotv. bolal: když to dítě pobolalo Pís. svatokup. 25. – Vedle toho bylo také boleti v tř. III. 2. praes. bolu atd., v. § 132.
bujěju. bujěti, búj-, stsl. bujati saevire. Praes. bujěju atd.: já bugyem Modl. 41ᵃ, (lid) přielišně bv́gije HrubLobk. 70ᵇ, zlí zde na světě bugiegi Kruml. 295ᵃ. – Impf. bujiech: ješto bugijechu Štít. ř. 120ᵇ a 123ᵇ. – Inf. bujěti: kacieři bugyety nesměli Pass. 389, že vás bóh nechá zde na světě bugety Štít. uč. 75ᵇ, menšie ť jest zlé bugeti v světě než kláštere t. 77ᵃ, bugeti ŠtítBud. 188, baugeti Reš. Jg. – Part. bujějě: vól bugege lasciviens Kladr. 1. Par. 13, 9, pobugiegycz Pass. 379, bvgegijcze HrubLobk. 58ᵃ. – Part. bujal; proč bych buyal Štít. uč. 71ᵇ, jej trápě protivenstvím, aby nerozbuyal t. 31ᵃ, (tělo) aby nebuyalo Štít. ř. 173ᵇ. – Nč. bujím, bujel atd. Us. a Jg.; dial. bujať BartD. 1, 202 (val. a laš.), chłapi bújali si BartSl. (val.), a vedle toho také novotvaré praes. sg. 3. bujá BartD. 1, 202 (val.).
![[266]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00268.jpg){kind=link}