[244]číslo strany tiskunō-mi), pův. -neṷ, -nu, srov. Indogerm. Forschungen 2, 317. V češtině tvaru takového není.
h) Substantivum verbale minutie, tiščenie, tisknutie; nč. -í. Na př. nenie vpadenye ani minutie ŽKlem. 143, 14, w hinutyu t. 141, 4 atd., pominutí, zahynutí atd. Us.; dotczenie Hug. 77, bylo veliké rozgiženij Háj. 409ᵇ, sv. ducha wdeſſenym Pass. 137 atd., tištění Us.; ot wdechnutie ŽKlem. 17, 16, k oblehnuty Mediolana PulkR. 113ᵃ, rozprchnutie Kruml. 67ᵃ, tyſknutie Koř. 158ᵃ, podlé ſwiknutie t. Skutk. 26, 5, ponuknutie ŠtítMus. 6ᵃ, wladnutie tvého t. 41ᵃ, potknutie BrigF. 117, oka mehnutie t. 47, božím wdechnutym t. 97, wyrzknutije Pr. pr. 242, o ſaahnutij na konšely t. 245, k wladnutij KolČČ. 3ᵃ (1547), dchnutj Br. Dan. 10. 17 atd., tisknutí, dechnutí atd. Us. – Dial. také tiskňenie: po zaniknieni takového warunku Perw. 14 (list. slez. XVI stol.); srov. part. tiskňen.
Některá slovesa jednotlivá třídy této.
117. běhnu, -núti. Aor. sil. sg. 2. 3. běže: liška vbieze do pústek t. j. uběže (vběhla) Hrad. 129ᵃ, bratr wybieze Pass. 382; pl. 3. běhú: již viděchu mne, ven wibiehu ote mne fugerunt ŽKlem. 30, 12, (dievky) mne svázány odbyehu DalC. 13, Vršovici sě rozbvehu t. 34, Čechové na Prahu wzbyehu, Polené s hradu ſbyehu t. 36, dřéve než (dívky) na hrad przvbyehu, mužie na most po nich wzbyehu t. 15, v ten čas lidie pobiehu Pass. 327, sluhy jeho sě rozbyehu ML. 80ᵃ a j.
blesknu, -núti. Aor. sil. sg. 3. blesklú: nepřietelé sobě steskú, když supovie křídle bleskú Pís. při DalJ. str. 238.
buchnu, -núti. Aor. sil. 3. sg. buše: Simon na zemi buſſe Pass. 298.
-ctnu, -núti sě, z tjьt-, srov. stsl. oštutiti sę in mentem redire. Part. ocetl sě fem. octla atd.: se oczetl Hrub. 246ᵃ, octla atd. Us.; podle fem. octla atd. jest pak i masc. octl Kom. Jg. a Us.; nynější knižné ocitnouti se ustrojeno nedávno podle cítiti, ocitovati se, u Jg. ocitnu ještě není; naopak je zase dial. proctnu za spisovné procitnu: inf. proctnót, part. proctla BartlD. 2, 203 (třeb.), proctnout, part. proctl a proct, proctla, proctlo, voctnout se, part. voctl se, voct se, vocejt se, vocejtla se Hoš. č.-mor. II. 99.
-česnu, -češnúti. Impt. -česni: ani rozczeſſny na mě jáma úst svých urgeat ŽKap. 68, 16. – Part. -češl: rozczeſl skálu dirupit ŽKlem. 104, 41, velblúd rozczieſl ſe KabK. 8ᵃ, rozczzeſli sú proti mně čelisti své aperuerunt ora Ol. Job. 16, 11, kráva se rozčesla libun. 373; drakové měli jsú ústa rozedřena a rozċeſla Alxp. 84; – san přehrozná rozceſſy ústa chtieše svatú děvici požřieti t. j. rozčesši Pass. 321, zvieřata rozceſſe ústa chtiechu jeho sežrati t. j. rozčesše Otc. 36ᵃ; – subst. verb. -česenie: rozczeſenie MamD. 312“; -česnutí: kráva rozčesnutím k ourazu přišla ŽerKat. 219.
![[244]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00246.jpg){kind=link}