[246]číslo strany tiskuPuer. 83, nadwyhniete jeho superexaltate t. 55 atd., zdvihni, -ěte Us.; – aor. silný: sg. 1. a (já) pozdvihь vino i podachь královi levavi Hlah. Nehem. 2, 1 ; sg. 2. 3. tak sě králová preč wzdwyze Kat. v. 2927, pozdwíże oči Ježíš HusPost. 50ᵇ; pl. 3. (Čechové) sě wzpodwyhu DalC. 45, tehdy wzdwihu židové kamenie EvZimn. 37, když wzdwihu jeho Ans. 2 atd.; – aor. slabý: když wzdwyzechu ML. 104; – inf.: wzpodwihnuti ŽKlem. 74, 6 atd., zdvihnouti Us.; – part.: wzdwihl sem duši ŽWittb. 24. 1, wzdwyhly hlavu t. 82, 3; wzpodwih mě i porazil si mě elevans ŽKlem. 101, 11, wzdwyhwſſe Štít. ř.91ᵇ; podwizena jest ŽKlem. 8, 2; subst. verb.: wzpodwizenye rukú mú t. 140, 2 atd.; zdvihl a zdvihnul, zdvih a zdvihnuv, zdvižen a zdvihnut atd. Us. – Někdy vynechává se kořenné -h a je praes. zdvinu: zdwynu rucě moji Hod. 6ᵃ, a podle toho také part. zdvil: zdwyl jsem oči t. 14ᵇ, wzdwyly sú t. 5ᵇ; někdy pak bývá ve složení (v)z-dvih- vynecháno d a je zvih-: nad-zwihniete ŽWittb. Puer. 88, zvihnu atd. Us. ob., zvíhno atd. BartD. 2, 174 (brn.), zvihl t. 155 (slavk.) a j,, srov. rus. dvinutь vedle dvignutъ a dluž. zvinuś Mikl. Etym. Wtb., 53; za zvih- je dále dial. zbih-: zbihni to BartD. 2, 209 (třeb.) a j. V písni u Suš. 21 čte se: Lazar k bohu oči pozdvižel, snad pro rým (: uslyšel). Nesprávné praes. sg. 3. dviže: zdá se, že (abatyše) klečíc zvolna od půdy se dviže, že se vznáší ČechNezn. 69.
hlédnu, -núti, z ględ-. O přehlásce glád-, gléd- srov. I. str. 105 a 95. Místo žádaného hlád- je hléd-: pohlédnu atd. Us., nahlídnime BartD. 2, 151 (slavk.) a j.; slc. pohliadnúť. Stč. aor. sil.: o to sě ty sluhy ſhledu a tu králowú wywedu před iněsto Kat. v. 3012.
hnu, hnúti, stsl. gьnąti movere, z gъb-. – Impf. hniech: anděl tú vodú hnieſſe Krist 64ᵃ. – Aor. silný sg. 3 hbe: (ľud) by rád utekl, sotně sě hbe nohy vleka AlxŠ. 1, 5. srov. stsl. usъpe k usъnąiti: Lazarь usъpe Zogr. Jan. 11, 11; – aor. slabý hnuch: (Darius) hnu sě AlxH. 1, 25, (Alexander) hnu zástupem t. 2, 7, král hnu sě s vojmi AlxV. 1194, jedyžto juž hnuchu vozi AlxH. 1, 30. – Part. hnul: země hnula sě jest ŽWittb. 67, 9, všicci sě pohnuly t. 52, 4 atd., hnul, -a Us. Vedle toho také novotvar hl: k tisknouti je tiskl atd., a podle toho také ke hnouti utvořeno dial. hl; na př. ohla se, pohla se, nahla se Keb. domažl. 12, hl, hla BartD. 2, 195 (tišň.), nahl si t. 89 (olom.), ani se nehl t. 219 (třeb.), ohła, zahła, pohła t. 1, 78 (val.), nevěsta sě s vozu nahla Suš. 82, maličko se sehla t. 32, tato láska pohla matku Ivollár Sl. Dc. IV. 62; byl ohlý Národop. Sb. VIII, 49 (val.). – Part. hnut: nebudu hnut ŽWittb. 61, 3, základové pohnuty jsú t. 17, 8 a j.. hnut, -a Us.– Subst. verb. hnutie : nedaj w hnutie nohú tvú ŽKlem. 120, 3.
hranu, hřanúti, padati; z gręd-, srovn. rus. nagrjanutь, napadnouti, přepadnouti. – Praes. hřanu, hřěneš atd.: Tvá mátě hrzane do pekla prauze, než by žernov s vysoka odněkud pustil RokycPostKř. 10ᵃ.
![[246]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00248.jpg){kind=link}
