[130]číslo strany tiskubřid- z brъd-): (Darius) chtě zvěděti, lida co je, czyte z jitra až do noci AlxV. 1111, jakž Valerianus przieczyte Pass. 597, (Mojžieš) vzem knihy czite legit BiblA. Ex. 24, 7, Ol. tamt., zczzyte je recensuit t. 2. Par. 25, 5, (Josef) přijem list i czite jej, a když przeczite lístek, pochváli boha Nikod. 48ᵇ, (Mojžíš) poczite lidské hlavy Comest. 87ᵇ, přijem Didymus list cžite a hnedky odepsa Alxp. 102; pl. 3. když toho slova doczytu, tak inhed s. Marta duši pustila Pass. 381, když pscitechu (list) Koř. Skutk. 15, 31, poczytechu množstvie Comest. 88ᵃ. – Inf. čisti, rač wiczyſty Mast. 132, zczijſty nemóžem počtu svých hřiechóv Štít. ř. 132ᵃ, zczyeſti lid m. zčísti Ben. 2. Reg. 14, 10; zſtiſti ŽKlem. 89, 12 t. j. žtísti, změnou hláskovou ze zčísti, srov. I. str. 494 a 521. – Part. čta atd., cztvvcz Štít. ř. 240ᵇ, nč. čta, čtouc-; analogií: czita sobě onoho mudrce Mudr. 8ᵃ; četl pl. čili atd., ty ſi zczetl ŽKlem. 155ᵇ, zecztli ſu kosti mé t. 21, 18, ste czztli Ol. 2. Par. 34, 24, čtli Háj. 363ᵇ, mnoho sem czztla Kruml. 293ᵇ atd., shodně s pravidlem jerovým, srov. I. str. 168; odchylka analogií: Ezechiáš vzal listy i cztl jě Pror. Isa. 37, 14, poczetla sě býti MamA. 20ᵇ, čtl BartD. 2, 174 (brn.) a j., četla atp.; čten atd., (radosti) nemohú poczteny býti Kruml. 96ᵃ. nč. též; odchyl. čtěn: (levité) dvakrát jsú cztieni Comest. 87ᵇ, čtěnj svátá Seel. 205 (marg.); jinou odchylkou dial. četen podle praes. četu atd., jako pleten podle pletu: četené chrom. 286, četené BartD. 2, 139 (zábř.), subst. verb. četeni t. – Dial. je místo čtu atd. také praes. čnu BartD. 1, 128 (laš.), inf. čnúť t. a 78 (rožn.), čnút t. 32 (pomor.), subst verb. čnuti t. 123 (laš.), snad ze čtnúti. – Sloveso toto zaniká a nahrazuje se svým iterativem: slc. čítať, h.-ostrav. čitać Lor. 54, podobně jinde ve slovanštině; v nář. chodském vyvinulo se iterativum nové čtát, podle čtu atd.: nemůžeš to pŕečtát chod.-Han. 243, já to čtal t. 97, nečtala t. 151.
dad-. Z tvarů slovesa tohoto patří sem imperfektum a part. -nt. Tvary ostatní jsou dílem z kmene bezpříznakého, v. § 213 sl., dílem ze samohláskového da-, v. tř. I. vz. 7 § 105. – Impf. dadiech: jemu i jeden vody nepodadieſſe Hrad. 91ᵇ, nedodadieſſe t. 142ᵇ, (Soběslav) sto hřiven dadyeſſe DalC. 67, nedadveſe jim (Ježíš ďáblům) mluviti Koř. Mark. 1, 34, ano nám nedadieſe vietr prohibente vento t. Skutk. 27, 7, tě hrdině páchnúti jim nedadyeſta DalC. 97, (Němci) sě na běh otdadyechu t. 93, že jemu nedadiechu vsiesti na kuoň Troj. 114ᵃ; – novotvar dajiech, analogií podle dáti, dal atp.: jenž nedagyſſie hřiešným vzhuoru Otc. 45ᵇ; to zvláště při složeném zddti sě za starší zdieti sě videri, kde význam da- = dare je zastřen a tím odchylka analogií stala se snadnější: (ona) blízko ſye zdagieſſe Kruml. 358ᵇ, (ona) hbitieyſſie ſie zdagieſſe t., srov. § 107; – rovněž tak vyskytuje se novotvar dách jen při zdáti sě videri, v. § týž; jinde nedosvědčen; – v Otc. psáno: s. Apollonius s svú bratří z toho (že jim andělé nanosili chleba) chwalu wzdaſſie gechu ſie toho skrovně požívati 120ᵃ, omylem m. vzdavše; v Troj.: vyrojí se jiezdní a otdaſſe se s kopími proti Trojanským sbodú
![[130]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00132.jpg){kind=link}
