Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<116117118119120121122123124>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[120]číslo strany tiskuz koř. rek- v inf. č. réci stsl. rešti atd. kořenná samohláska plná, v impt. č. rci z psl. rьci atd. oslabená; a rovněž tak je z koř. žeg- inf. č. žéci stsl. žešti atd. z býv. žegti, a impt. č. žzi z býv. žьzi stsl. žьzi; je z koř. velk- inf. č. vléci stsl. vlêšti atd. z býv. velk-ti, a stsl. part. vlъklъ z býv. vьlklъ; atd. Kdysi bývala u věci té zajisté nějaká pravidelnost, t. j. jisté tvary měly v slabice kořenné samohlásku plnou, jiné pak oslabenou; ale časem vnikají samohlásky plné i oslabené také do tvarů nenáležitých, analogie ruší a zastírá bývalé tu pravidlo, jehož nyní zřetelně již nepoznáváme.

Poznam. Slabikou kořennou rozumíme tu, která se do slovanštiny vyvinula z bývalého kořene prostého, na př. nes- z pův. neḱ-, bъ- a by z pův. bheṷ- atp. Někdy však béře se za kořennou slabika, ve které analyse hlubší vedle kořene ještě také reflex nějaké bývalé přípony poznává, na př. vlad- psl. vold- = vol-d-, v. § 16 č. I pozn., nebo rost-, rast- psl. ord-t- (srov. lat. arduus) Brugm. Kz. 521.

1. vzor vésti, vedu.

Sem patří slovesa třídy první s kořennou souhláskou zubnou -d, -t. na př. ved-, plet-. Kmen infinitivní slovesa vzorového jest ved-, kmen praesentní ved-o-, ved-e-. Tvary jeho jsou:

praesens indik.:

sg.

1. vedu

du.

1. vedevě, -va

pl.

1. vedem, -me, -my

2.vedeš

2. vedeta

2. vedete

3. vede

3. vedeta

3. vedú, -au, -ou;

imperativ:

sg.

1.

du.

1. jdevě, -va

pl.

1. veděm, jděm, -me, -my

veďvě, -va

veďme

2. 3. vedi

2. 3. jděta

2. 3. jděte

veď

veďta

veďte;

imperfektum:

sg.

1. vediech

du.

1. vediechově, -va

pl.

1. vediechom, -me, -my

2.vedieše

2.vediešta, -sta

2. vediešte, -ste

3.vedieše

3.vediešta, -sta

3. vedicehu;

-ie- ze staršího -iá-;

aorist silný:

sg.

1. ved

du.

1. vedově, -va

pl.

1. vědom

2. vede

2. vedeta

2. vedete

3. vede

3. vedeta

3. vedú;

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 20 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).