[123]číslo strany tiskuSouhláskové skupení -ďt-, -ft-, které tu v pl. 2. vzniká, mění se dial. v -jt-, na př. veď pl. vejte, pleť pl. plejte chrom. 286, jejte, uplejte BartD. 2, 128 a 129 (zábř.), pojte, pojejte t. 2, 208 (třeb.), pojtė, jejtė t. 112 (jev.), pojcě t. 1. 41 (hroz.); a podle toho je pak i dial. sing. poj m. poď t. 1, 41 (hroz.).
56. Imperfektum vediech, veďéch, -ich atd.; ze staršího -ⁱách atd., v. § 26 č. 4; stsl. vedêachъ atd. Sing. 1. vediech, na př. giediech manducabam ŽWittb. 101, 10, negiediech ŽKlem. 105, 5, když ješče roztiech podťal mě t. j. rostiech t. Ezech. 12. – Sing. 2. vedieše, na př. s cizoložci diel tvój kladieſſe ponebas ŽWittb. 49, 18. – Sing. 3. vedieše, na př. o svátých cztyeſſe Pass. 404, David hudyeſſe Ol. 1. Reg. 18, 10, hudíeẛe Kladr. tamt., hvězda gdieſſe Hrad. 68ᵃ, on poydyeſſe DalC. 95, (matka) wedieſe Kat. v. 125, Monesteus jej (Troila) wedeſſe Troj. 115ᵃ. – Du. 1. vediechově, -va ; nedoložen. – Du. 2. 3. vediešta, -sta, na př. když spolu gdieſta Hrad. 126ᵇ, dva gdieſſta EvZimn. 46, dva muže gdyeſſta GestKlem. 297. – Plur. 1. vediechom, na př. když brziediechom Otc. 157ᵇ. – Plur. 2. vediešte, -ste ; zde nedoložen. – Plur. 3. vediechu, na př. (Čechové) mečem dosti dobudyechu DalC. 79, páni k nim (lovcům) na čas wygyedyechu t. Když (třie králi) przigiediechu Hrad. 120ᵇ, giediechu comedebant ŽKlem. Deut. 38, gdiechu na jitřni Hrad. 26ᵃ, gdijechu Macedonští Alxp. 65, mnozí ſkytiechu veliké dary Otc. 386ᵇ atd.
57. Aorist.
a) Aorist silný: ved psl. vedъ. V č. bývá slabika kořenná často zdloužena: jíd-, pád-, róst-, véd- zúžením víd-. – Sing. 1. ved, psl. vedъ: priedgid praeveni ŽGloss. 118, 147, prziedgid v čas zralý ŽWittb. tamt., ŽBrn. tamt., vrácu sě v dóm otk(a)dž winid unde exivi EvA. Mat. 12, 44, przijidь k tělu veni Hlah. Sap. 8, 20, nynie popad nunc coepi (překladatel rozuměl cepi) ŽKlem. 76, 11. – Sing. 2. 3. vede, psl. vede, na př. ty pak dogide žalostných věcí Štít. Bud. 16, ty do cizie země przygyde Kruml. 104ᵃ, – Ježíš wéde jě BiblB. Mark. 9, 1 (ve Vulg. ducit, v překladu českém rozuměn bezpochyby aorist), děvečku mátě przywyde OtcA. 48ᵃ t. j. přivíde z -véde, (poustevník) proti ňemu (starci) wynyde a do pelešě jeho wyde OtcA. 307ᵃ t. j. víde zúž. z véde, do pelešě jej vwede OtcB. 108ᵃ (místo stejné s předešlým), on ji (lvici) popad i wyde ji do kláštera OtcA. 184ᵇ t. j. víde z véde, sv. Eustachius přěs řeku przibrzyde Pass. 569, Darius czyte z jitra až do noci Alx. V. 1111, (Josef) přijem list a czite jej, a když przeczite lístek, pochválí boha Nikod. 48ᵇ, Apollon vzem húsle i hude Apoll. 136ᵃ, gĭede každý PilB., Zdirad pryč odgyede DalC. 50, (žena) otgýde BiblB. Mark. 7, 30, psgíde hlas t. 9, 7, ženich przygijde Štít. ř. 230ᵃ, (Mojžieš) wzníde na horu Ol. Ex. 31, 4, když stařec ſnijde OtcB. 52ᵃ. (Ježíš) przygijde
![[123]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00125.jpg){kind=link}