Vyhledávání (skrýt)

Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<117118119120121122123124125>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[121]číslo strany tiskuaorist slabý jěch stsl. jasъ, jachъ:

sg.

1. jěch

du.

1. jěchově, -va

pl.

1. jěchom

2. jě

2. jěsta

2. jěste

3. jě

3. jěsta

3. jěchu;

aorist slabý vedech stsl. vedochъ:

sg.

1. vedech

du.

1. vedechově, -va

pl.

1. vedechom, -me, -my

2. (vede)

2. vedesta, -šta

2. vedeste, -šte

3. (vede)

3. vedesta, -šta

3. vedechu;

tvary jmenné:

inf. vésti, sup. vest;

participium

-nt: veda, vedúc-;

-mъ: vidom, -a atd.;

-lъ: vedl, -a atd.;

-ъs: ved, vedši, vedše;

-nъ: veden, -a atd.;

subst, verb.: vedenie.

K tvarům jednotlivým.

54. Praesens. Sing. I. vedu, psl. vedą: dial. -o, -ȯ, -o, -em, -ym, -iem. – Sing. 2. vedeš, psl. vedešь. – Sing. 3. vede, psl. vedetь. – Du. 1. vedevě, -va, stsl. -vê (později také -va), na př. budewye bohata Mast. 106, poydewie na trh Hrad. 124ᵇ; -ma, vlivem 1. plur., zde nedoloženo. – Du. 2. 3. vedeta, stsl. 2. ta, 3. -te, na př. wyndeta dvé olivě DalC. 7. DalStrah. tamt., ať má syny ſyedeta Koř. Mat. 20, 21. – Plur. 1. vedem, -me, -my, psl. -mъ, -me, -my, na př. budem mieti hosti Mast. 195, na rúčie (koně) wſyedem Pror. 22ᵃ, weideme ŽKlem. 131, 7, vedem, vedeme Us., poydemee (sic) i my EvZimn. 48, nebudemy Hrad. 86ᵃ, poveděmy t. j. -ďemy Suš. 40; dial. -mě za -me, a dále -mè, -mê, -mъ. -mь za my; slc. místy -mo z psl. -mo; krom toho dial. -ma, přejaté z duálu. – Plur. 2. vedete, psl. -te; dial. -te, -tè, -ťe, -će, -cě, -če, -ťo, -čo. – Plur. 3. vedú, z psl. vedątь, na př. (hřiešní) poydŭ PilA., ti buduu tázati Pass. 408, ſpaduv a zetřieni buduv Pror. 6ᵃ, wygduv andělé Štít. ř. 10ᵃ. ješto podroſtvv t. 82ᵃ, vedú BartD. 1, 38 (lip.), t. 53 (dol.), bodú t. 77 (rožn.), slc. vedú; z -ú je později -au, -ou: vedau, vedou; a dial. laš. -u (zkrác.), han. -ó, -ő, -õ a na přechodu k polštině -um, -om, -on.

Koncovka kmene praesentního -de-, -te- je dial. změkčena v -ďe-, -ťe atd. (v nářečích vých.), a dále změněna v -ďo-, -ťo- atd. (v nář. sev.-opav.) v. § 17 č. 2 a 7; na př. veděš, vedě, veděme, vedětě BartD. 1, 45 (mor.-[122]číslo strany tiskuslov.,

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).