Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<67891011121314>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[10]číslo strany tiskuMimo slovesa tříd nahoře vytčených jest tvar nový -m proti staršímu -i, -u ještě také ve vz. V. 2. tesati: tesám, plápolám, pykám, trestám atp. za starší teši, plápoli, pyči, treskci atd.; ale tu není změna jenom v koncovce 1. os. jedn., nýbrž celé praesens a vůbec tvary praesentní nahrazeny jsou novotvary ustrojenými podle vz. V. 1ᵃ dělati, viz o tom v § 158 sl.

Kdekoli je 1. sing. -m, není příslušná 1. plur. nikdy -m, nýbrž vždy me nebo -my. V dokladě: co dyem quid dicemus Koř. Řím. 3, 5 je archaismus od opisovatele (který jej bezpochyby měl za sing.) nedopatřením zachovaný.

B. Přípona slabší 1. os. jedn. byla -m. Jest dochována v skr. impf. abhara-m, abōdha-m, aor. abudha-m atd., koncovka -a-m z pův. -o-m; v řečt. jest -m změněno v -n, impf. ἔφερο-υ, aor. ἔϑη-υ, ἔλιπο-υ, ἔλυσα ze -s-m̥, lat. lega-m, legeba-m, sie-m, veli-m atd. Do slovanštiny změnila se koncovka -om v náležité , srov. I. str. 56, a jest stsl. impf. nesêachъ, aor. nesъ atd.; -s pak v češtině zaniklo a jest impf. nesiech, aor. nes tuli atd.

Druhá osoba jednotná.

A. Přípona silnější byla -si. Jest dochována v skr. praes. bhara-si, bōdha-si, dadā-si, asi m. as-si, řeck. (hom.)έσ-σί atd. V slovanštině je z toho náležité -sь, změněné při kmenech -i v -chь a dále v -šь, jež potom přeneseno ke kmenům samohláskovým všem; tedy psl. praes. bere-šь ze staršího bere-chь, pův. bhere-si, a podobně nese-šь, umêje-šь, prosi-šь atd. V češtině pak jer zaniklo a jest -š: béřeš, neseš, umíš stč. umieš, prosíš atd.

Místo -šь je v stsl. pravidlem -ši: bere-ši, nese-ši atd.; odchylné -i m. je tu vlivem koncovky 2. os. sloves kmene souhláskového jesi, vêsi atd., o které zde dále je řeč. Táž koncovka -ši vyskýtá se také v textech staroruských, a to vlivem stsl. (textů církevních); v strus. listinách, psaných jazykem obecným, bývá jenom -šь a nikdy -ši, v. Šachmatov v Jag. Arch. 7, 62 sl. Jinde ve slovanštině -ši se nevyvinulo, zejména také ne v češtině. Doklad zdánlivý pro -ši je v PassKlem. 248ᵃ, kdež se čte: (svátý Martin nechtěl jíti do boje, poněvadž prý se mu nesluší bojovati; z toho) sě ciesař rozhněvav (řekl): neczynyſſy toho pro buoh bogenſtwye, ale ſtrachy, buogye ſye pobytye, ſluzbu wzdawaſſ; ale tu je neczynyſſy omylem piseckým, v obou starších passionálech musejních je za to na stejných místech správné nečiníš: neczynyſſ toho pro bohobojenstvie atd. Pass. 582, neczynyſſ toho Pass. 1379, 183ᵃ. Jindy se nalézá tvar -ši chybnou interpretací. V NZák. Švehlovu (z pol. XV stol., v stud. knih. Olom. I. C. 28) Mat. 21, 16 psáno: a řekli jemu: Slyſſiſſi czo tito prawie? Vulg.: et dixerunt ei: Audis, quid isti dicunt? a toto Slyſſiſſi vykládá se za slyšíši ČČMus. 1896, 230 a j.; neprávem, neboť v NZák. z r. 1466 (v knih. univ. Pr. 17. E. 3) je na témž místě: Slyſſiſſli co tito pravie, v Koř.: Sliſiſli atd., a podle toho je také v textě Švehlovu Slyſſiſſi patrně místo slyšíš-li, buď nedopatřením opiso-

X
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).