Vyhledávání (skrýt)

Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<10<IIII–12345>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[III]číslo strany tiskuJAN GEBAUER

HISTORICKÁ MLUVNICE JAZYKA ČESKÉHO

DÍL III

TVAROSLOVÍ

II. časování

NAKLADATELSTVÍ

ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD

PRAHA 1958

[1]číslo strany tisku1. Naukou o časování rozumíme výklady o všelikých výrazích slovesných se stránky jejich tvarové, vzhledem k jejich utvoření.

2. Výrazy témuž slovesu patřící jsou mnohé a rozmanité. Na př. inf. nésti, praes. ind. nesu, neseš..., impt. nes, neste..., perf. nesl jsem..., kond. nesl bych ..., part. nesa, nesl, nesen..., pass. jsem nesen ... atd. jsou výrazy slovesa téhož. Je v nich ve všech obsažen společný význam dějový, význam »nesení››; ale krom toho je v nich vyjádřen ještě několikerý význam vztahový, zejména grammatický význam osoby, čísla, způsobu času, rodu a dílem také pádu.

1. Grammatická osoba (persona) je troje, a to v každém čísle; totiž první jednotná: nesu, nesl jsem, nesl bych, jsem nesen ... – já;

dvojná: stč. nesevě, -va atd. – vě n. va (= my dva, my dvě); množná: neseme atd. – my; druhá jednotná: neseš atd. – ty;

dvojná: stč. neseta atd. – vy dva (vy dvě);

množná: nesete atd. – vy;

třetí jednotná: nese atd. – on (ona, ono);

dvojná: stč. neseta atd. – ona, oně (dva, dvě);

množná: nesou atd. – oni (ony, ona).

Slovesné výrazy, které také grammatickou osobu vyjadřují, slovou určité (finitní); jsou to indikativ, imperativ a kondicionál, na př. nesu, jsem nesen (já), nes (ty), nesli bychom (my) atp. Naproti nim jsou slovesné výrazy neurčité (infinitní), jimiž grammatická osoba se nevyjadřuje; jsou to z kmenů slovesných utvořené tvary jmenné: infinitiv, supinum, participia a substantivum verbale.

2. Grammatické číslo (numerus) je též troje: jednotné (singulár) dvojné (duál) a množné (plurál). Při tvarech finitních je rozdíl číslový spolu vyjádřen rozdílnými příponami osobními, na př. v 2. os. sing. nese-š z býv. nese-šь, du. nese-ta, plur. nese-te; při tvarech pak infinitních příslušným skloněním jmenným, na př. part. perf. pass. masc. sing. nesen z býv. nesenъ, du. nesena, plur. neseni. Číslo dvojné časem zaniká: v textech stč. šetřeno ho dosti přísně, v jazyku nč. ho ve výrazích slovesných již není; klesnutí vykonáno hlavně během stol. XVI. Srov. III. 1 str. 1.

3. Grammatický způsob (modus) je trojí: indikativ, nesu atd.; imperativ, nes atd.; a kondicionál, nesl bych atd.

4. Grammatický čas (tempus) je v češtině nynější: přítomný (praesens), na př. nesu;– budoucí (futurum), na př. budu psáti; – minulý (perfektum) na př. nesl jsem; – a předminulý (plusquamperfektum), na př. byl jsem nesl;

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.24 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).