[7]číslo strany tiskunahoře uvedených, které měly -m vždycky a právem: byla 1. os. dám, jmám, 2. dáš, jmáš 3. dá, jmá atd., podle toho utvořen také k os. 2. děláš 3. dělá ... pro os. 1. novotvar dělám, a ten vstoupil na místo tvaru náležitého a staršího dělaji, dělaju: rovněž tak vznikl novotvar 1. os. sázím, umím, starší sáziem, umiem, na místo tvaru uměji, sázěji, -ěju podle viem; a podobně vyvinulo se prosím m. prošu, trpím m. trṕu, dial. nesem m. nesu atd. Změna tato vykonala se v češtině mimoslovenské jenom a) při slovesích, která měla praes. -i(u), -íš atd., tedy ve vz. III. 2. trpěti a IV. prositi, a b) při slovesích, která měla praes. -aji (-aju), -áš atd. a -ěji (-ěju), -ieš atd., tedy ve vz. V. 1ᵃ dělati, lᵇ sázěti a III. 1. uměti, dále při dieti dicere a při slovesích píti, bíti, hníti, víti, líti, při kterých však novotvar -m nahrazen opět novotvarem -i, -u, v. § 102: jest a) trpím a prosím za starší trpi, proši (-u), a b) jest dělám za starší -aji (-aju), sázím a umím stč. -iem za starší -ěji (-ěju). Skupiny sloves a) a b) dlužno lišiti, poněvadž se starší tvar -i drží v a) déle nežli v b).
O chronologii novotvaru -m poučují tato data: v památkách z doby ok. r. 1300 a předtím není pro něj ještě příkladu; – také v DalC. z pol. XIV. stol. není ještě novotvaru takového; – ale vyskytuje se již v ŽKlem. a jinde, a k nejstarším jeho dokladům patří: neuczinym ŽKlem. (z 1. pol. XIV, podle A. Patery z 2. čtvrti XIV. st.) 88, 35, ſpym t. 153ᵃ (tu -m velmi zřídka vedle pravidelného -u); newzbogym ſye ŽWittb. (z 2. třetiny XIV) 3, 7, neſhromazdym t. 15, 4, pozehnam t. 131, 15, znamenam t. 118, 15, ſchowam t. 88, 29, wolam 85, 3 (tu jen těchto 6 dokladů s -m vedle pravidelného -u, -i); (já) pomluwym AlxM. 6, 6; dawam Rožmb. 245 (z doby ok. r. 1360, příklad s -m jediný, vedle dawagy t. 262 a j.); – v Hrad. (z pol. XIV, podle novějšího odhadu palaeogr.) jest již asi 50 tvarů -m vedle asi 70 -u, -i atd.; – ve Štít. uč. (z r. 1376) je na listech 4ᵃ až 57ᵇ 31krát -m vedle 46 -i (toto je tu často v citátech, tedy tvar přejatý z fase starší), a je tu u sloves skupení a) tvarů starých -i poměrně mnoho (razy 4ᵃ a j., prawy 8ᵃ a j., proſſy 6ᵇ a j., wyerzy 10ᵃ a j., wyzy 14ᵃ a j., já obraczy 19ᵇ, zaplaczy 35ᵃ, muſſy 43ᵃ, netuſſy 49ᵃ, ve 44 dokladech) a tvarů -m málo (przyczynym 4ᵃ, zhogym 5ᵃ, neſtrpym 19ᵇ, myenym 21ᵇ, 48ᵃ, nemyenym 54ᵃ, welym 38ᵃ, všeho 7 dokladů), a naproti tomu ve skupení b) tvarů -i velmi málo (vfagy 5ᵃ, rozumyegy 36ᵃ, jen 2 dokl.) a tvarů -m mnoho (poddawam 4ᵇ, ſbyeram 5ᵃ, znam 22ᵃ a j., wyznam 11ᵃ, wyznawam 11ᵃ, necham 19ᵇ, netbam 22ᵃ, napomynam 23ᵃ a j., neoklamam 25ᵇ, odpowyedam 40ᵃ, já odpuſſtyem 34ᵃ, rozumyem 10ᵃ a j., ſmyem 12ᵇ a j., ve 24 dokladech); – ve Štít. ř. (z r. 1392) je podle ohledání p. R. Strunečka 226 dokladů sem patřících a nepochybných, a v nich 164 tvarů -m a 62 -i; a to ve skupině a) 58 -i (ež sě bogy 67ᵇ a j., drzzy 87ᵇ a j., nemny 223ᵇ, ſlyſſy 51ᵃ, wijzy 17ᵇ a j., vczyny 3ᵃ a j , rozdyely 132ᵇ, chwaly 63ᵇ, mluw
![[7]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+2/00009.jpg){kind=link}