Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<606162636465666768>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Další svědectví o hynutí a vyhynutí jednoduchých praeterit podávají staří theoretikové a upravovatelé textův. Korrektoři bible Benátské 1506 vymýtili z textu bieše a biechu, začež je kárá Roh Domažlický v předmluvě k NZák. bratra Lukáše, vydanému v Bolesl. 1525, neboť prý bieše jest = erat a byl – fuit; bratr Lukáš v dotčeném NZák. 1525 vytiskovaně bíše opět uvedl Blah. 177. V Grammatice 1533 Beneš Optat a Petr Gzel vytýkají slova »z té vetché češtiny« prý »hrubá, jimiž se mnozí bez potřeby zanepražňují tak v mluvení jako v psaní«, mezi nimi zejména také aorist a imperfektum, a Václ. Philomates v Etymologii při téže mluvnici píše, že »ten nebohý bijſſe, obojího jsa pohlaví a rozličných stavův, divné věci půſobijſſe«*). Blahoslav 1571 Philomatesovi odporuje: bieše prý do nedávna se psalo i mluvilo Blah. 57, jest tvarem temporis praeteriti imperfecti t. 107, dobře se hodí pro rozdíl od perfekta t. 57, a nesluší se zavrhovati všecko staré t. 101–103; ale ujímá se tu právě jen imperfekta bíše a na jiném místě sám zavrhuje tvary patřích, patříše, odjidech t. 176, ano i vece, jež prý je = dí tamt. Vydavatel postilly Husovy r. 1563 mění stáchu, bíchu, mluvíchu ve stáli, byli, mluvili atd. Tomsa Veränderungen der čech. Sprache 1804, 41.

A konečně jsou svědectvím o úpadku aoristu a imperfekta příklady, ve kterých je patrno, že tvarům těmto již nerozuměno. V Comest. 240ᵃ psáno: tu kdež bieſſe Jan krztieſſe prwe, t. j. bieše křtieše, = lat. doslovně erat baptizabat; výraz takový, perifrase obsahující dvě verba finita, není možný; původce jeho mohl jej napsati jenom v domnění, že křtieše je nějaké participium jako křtil, tedy bieše křtieše = bieše křtil; ale právě toto domnění je svědectvím, že pisatel Comest. tvaru křtieše nerozuměl, že jej nesprávně pokládal za participium, že tedy správné povědomí o imperfektu bylo v tomto případě již zaniklo a vůbec že bylo v úpadku. Totéž svědectví obsahují příklady: byeſſye Gezyſſ chtyeſſe diábla vypuditi EvVíd. Luk. 11, 14 a Bieſſe J(ežíš) chtyeſſe vyhnati běsa EvSeitst. tamt. erat ejiciens, t. j. biteše chtieše m. bieše chtěl, rzkaw (sic) to zawola geſt EvTřeb. Mat. 13, 8 (geſt připsáno pozdějj), t. j. zavola jest m. zavolal jest, není nepilné jímž s’ nás tuto napomanul ale geſſtos bieſſe tam řekl dřieve ŠtítBud. 173 (-s v geſſtos připsáno později, ale písmem stejným jako je v ostatním textě, tedy v XV stol.), t. j. ješto s’ bieše m. ješto s’ byl. A totéž dále vyplývá z příkladu DalJeš. 41: když byl kněz Oldřich lovieše, kdež je zase nemožná perifrase byl (jest) lovieše. V příkladech Mand. 87ᵃ: biechu se przitowarziſſta (sic) dva bratřie, a Troj. 157ᵃ: když dva měsiece biechu

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 18 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).