Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<585960616263646566>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

apoštol z apostolus atp. Náchylnost k této změně přispívala bezpochyby k tomu, aby také -šta, -šte v aor. a impf. se ujímalo a šířilo místo -sta, -ste, ale k výkladu změny ve -šta, -šte, jak jsem jej podával v I. str. 482, přece nestačí. Neboť je tu -šta, -šte již v textech českých nejstarších, kdežto příklady jako vlaštovice atp. teprve později se vyskytují: wlaztovice MVerb., wlaſſtowicze NRada 1651 atd.; je dále -šta, -šte v textech starých velice rozšířeno, na př. v Hlah. je vedle jediného počesta pravidlem -šta, -šte kdežto změna hlásková st-št jen sporadicky se vyskytuje; je -šta, -šte jen v koncovkách aor. a impf., a nikdy v praes. sta, str (m. jsta, jste); je také v aor. a impf. hluž. 2. 3. du. -štaj n. -štej, 2. pl. -šće, a dluž. 2. 3. du. -štej, 2. pl. -šćo Mucke 536 a j.; a bývají v severoruských památkách XIII a XIV st. v impf. (nikoli též aor.) vedle koncovek stejných jako v stsl. -sta, -ste a -šeta, -šete také ještě -šta, -šte n. -šьta, -šьte: idjašta, idjašьta stojašte, stojašьte atp. Sobol. Lekc. 115 a 210. Vzhledem k tomu ke všemu nelze trvám jinak než přijmouti výklad tento: byly v impf. psl. koncovky -šeta, -šete; dochovány jsou do doby historické v stsl. a strušt.; v strušt. oslabily se časem v -šьta, -šьte a dále ve -šta, -šte; a tak vzniklo beze vší pochyby také -št- v koncovkách stč. a luž.-srb.; z impf. pak přejaly se tyto koncovky také do aor., jako naopak koncovky aoristové -sta, -ste vnikaly do impf.

Aorist a imperfektum vyhynuly.

V nové češtině aoristu a imperfekta, praeterit jednoduchých, již není, zanikla během času.

O tom, jak toto zanikání postupovalo, máme především svědectví v starých textech. M. Opatrný (r. 1881) a V. Ertl (r. 1897) ohledali v té příčině texty Alx. a DalC. a V. Ertl nalezl zejména toto:

1. V Alx. je praeterit jednoduchých 1047 a opsaných 432 (v tom i perifrase jako byl jsem nesa atp.), tedy poměrně 71% a 29%; poměr není ve všech zlomcích Alx. stejný, a jsou tu extremy: v AlxVíd. je praeterit jednoduchých 36 a opsaných 5, nebo-li 88% a 12%, v AlxBM. naproti tomu jednoduchých 39 a opsaných 71, nebo-li 35% a 65%; v souhlasných částech zlomků AlxH. a AlxV. je 100 praeterit, v nich pak 86 shodných a 14 neshodných, a v mladším AlxV. jest o 8 praeterit jednoduchých více nežli v starším AlxH. V DalC. pak je praeterit prostých 2276 a opsaných 320, nebo-li 88% a 12%.

2. Stejný celkem poměr vidí se, když se hledí k slovesům jednotlivým; ale při některých je praeteritum jednoduché proti opsanému v převaze mnohem větší, než jaká tato převaha v textě příslušném vůbec jest. Na př. sloveso jěti (prosté i složené) má v Dal. pro praet. jednoduché dokladů 56

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 28 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).