vokřít chod. 34, abych mohl okřít Suš. 122, zkrác. vokřit BartD. 2, 104 (jev.), okřiť t. 54 (přer.): novotv.: okřáti, okřát Us., okřáť BartD. 1, 84 (stjick.), okriať t. 44 (břez.). – Part. okřál pl. okřieli atd.: okřála mysl Vel. Jg.; okříel jest Kladr. Jud. 13, 30, okrzyel Ben. Gen. 45, 27, okřál, okřáli Us., vokříl, vokříla chod. 34, okříł BartD. 1, 7 (zlin.). novotv. vokřejł t. 52 (dol., změnou hláskovou í-ej tu oblíbenou, srov. I. str. 213). – Part. okřáv pl. okřievše atd. Dokladů pravidelných z doby staré nemám; o dokladech: okrziew z toho lečenie Ol. Jud. 13, 30, okrziew Troj. 179ᵃ, král okrzew jide Apoll. 130ᵃ, královna okrzewſſi vece t. 138ᵇ není jisto, jsou-li tu tvary krátké křěv, křev podle I. 7, či dlouhé podle V. 4; nč. okřáv Us. spis. – Subst. verb. okřienie zde nedoloženo, okřání Us.
leju, léti, stsl. lêją, lijati z lьjati. V tvarech z lьja- s dálejší slabikou tvrdou má býti (stažením vzniklé) lá-; za to bývá lé-, přejaté z tvarů právem přehlasovaných. – Praes. leju, -i, leješ atd.: ať wylegi ut effunderem Br. Ezech. 20, 13, wlegeſs Ben. Ex. 29, 7, slez jěž pro tě lege Hrad. 34ᵃ, ješto lege se ŠtítOpat. 52, wylege Ben. Lev. 14, 29 a j., rozlege ſe Br. Isa. 8, 8, když zvon legi Hug. 58, ješto sě legí Ol. Num. 28, 10 atd., leji, -u, leješ atd. Us.; novotv. laju atd. BartD. 1, 98 (laš.). – Impt. lej atd.: vína naley Pror. Dan. 14, 10, wleyg AlchAnt. 8ᵇ, ſleyg t. 15ᵇ, naley vody Br. Ezech. 24, 3, lej, lejte Us., l, nal BartD. 2, 15 (holeš.) atd., novotv. laj t. 1, 130 (laš.). – Impf. lejiech atd.: nalegieſſe vody Otc. 198ᵃ, žena legieſſe Comest. 164ᵃ, olovo v jich ústa legiechu Kruml. 390ᵃ. – Inf. léti: káza na ni olej lety Pass. 37, je se krve v ústa leti Mart. 10ᵃ, lét BartD. 1, 25 (zlin.) a j., léť t. 77 (rožn.); zúž. líti, je znění stejného s inf. třídy I. 7, v. § 103; ob. lejt Us., zalejt BartD. 2, 263 (žďár.), podle praes.; dial. léjat t. 1, 13 (zlin.), vzniklé podle praes. leju, léju, jako séjat, v. § 106; dial. bez přehlásky láti: liať BartD. 1, 44 (břez.), ljac t. 42 (hroz.), lát t. 46 (lhot.), lať. lać, loć t. 130 (laš.). – Part. lejě, lejúc-, -íc-: na ň pomyjě legycz Pass. 325, do sebe cpajíce a lejíce Lab. 18, 8, leje, lejíc-, Us.; – láł pl. léli, z lьjal-; nepřehlasované láł dochováno místy na území východním: což bych ja ju (vodu) vylival, dy sem ju tam něnalał Suš. 211, lau (za láł) BartD. 1, 46 (lhot.), lał t. 130 (laš.), loł (za láł) fem. loła t. 103 (z láła); jinde ovládlo lél: wylel jest rozhněvánie Pror. Jer. Lam. 2, 4, lél jest fudit Ol. 2. Par. 4, 17, ty slúpy leel Iram Comest. 153ᵇ, to je leel Iram t., jenž biechu vodu lely EvSeitst. Jan. 2, 9, lely hauserunt Evg. rkp. Jg., léł BartD. 1, 26 (zlin.), léł-leło t. 349 (rožn.); z toho zúž. líl: lýl Nudož. 66ᵃ, wlijli na to oleje Pref. 6; – part. láv z lьjav- nedochováno; zato opět lév: vlew sě krví ŠtítMus. 114ᵃ; – taktéž part. lén za žádané lán: má leno býti Brig. 161ᵃ; vedle toho také novotv. lát: latý BartD. 1, 46 (lhot.), a lét: (krev) wileta jest EvOl. Mat. 23, 35, má v ňe (osudie) něco leto býti Brig. 155ᵃ. – Sloveso toto, praes. leju inf. léti atd., je z bývalého praes. lêją inf. lьjati atd. Vedle něho je v tř. I.
