ſie 66, 8, boj se Us., neboj se BartD. 2, 125 (zábř.) a j.; bývá zdloužen: sě nebuoy Levšt. 150ᵇ, bůj se Suš. 89, se nebůj t. 22, nebuj se BartD. 2, 104 (letov.), nebůj sa t. 1, 85 (stjick.) a j., srov. § 19 č. 9. Impf. bojiech si atd., podle praes.: město sě bogyeſſe DalC. 47, Neklan sě bojieše DalJ. 17 z rkp. VLFf, sě bogieſta Pass. 156, všickni sě bogiechu Pass. 329, lidé bogyechu sě Pror. 116ᵇ; a bách sě atd., podle inf.: Neklan sě baſſe DalC. 17, sě baſſe Pass. 367, (Judas) sě baſſe Ol. Gen. 38, 11, (řecká země) nepřátel sě nic nebaſye AlxV. 85. Aor. bách sě atd.: Pilát sě wzbaa EvZimn. Jan. 19, 8, (král) toho sě vba AlxV. 2227 (rým: hrubá), wzbachu sě timuerunt Koř. Mark. 4, 40. Part. bojě sě: bogye sě timens ŽWittb. 14, 4, ſye bogyecze DalC. 11 atd., boje se atd. Us.; o adj. bojúcí v. § 35 č. 12. V EvOl. 83ᵃ psáno: muž boyaczy boha; buď omylem m. -úci, anebo z part. utvořené adverbium -aci, o němž v. § 35 č. 11. Part. bál sě: bal ſie jest ŽKlem. 63, 10, baaly sú sě Pror. Isa. 39, 13 atd., bál se Us. Part. báv sě: lidí sě vbaw Krist. 100ᵃ, báv se Us.
bzu 2. os. bdíš atd., bdieti, stsl. bъdêti vigilare. Praes. bzu atd.: sg. 1. (já, fem.) sě hřiešna pobzy Pass. 451; (já) k tobě bdyu ŽKlem. 62, 2, k tobě bdy ŽWittb tamt., m. bziu a bzi. Part. bdě atd.: bda t. j. bďa (nepřehl.) pervigil Greg.
běžu, béžěti, stsl. bêžati fugere. Praes. běžu atd.: sg. 1. jáz byezu Mast. 1 atd., běžím Us.; zdlouženo: já ť bijezzijm Štít. ř.106ᵃ, biežím Us. podkrk., bʼéžim, bʼéžiš BartD. 1, 83 (hran.), t. 86 (stjick.) a j. Impf. běžiech: (ty) biezieſſe currebas ŽWittb. 49, 18, ŽKlem. tamt. Aor. běžěch: bieziechomy Hrad. 27ᵇ. Inf. běžěti; pobe(za)ti t. poběžati (nepřehlas.) vitare Greg. Part. běžě atd.; adj. běžúcí v. § 35 č. 12. Part. běžal pl. běžěli: biezal ſem ŽKlem 61, 5, otec biezal Pass. 356, zvěř biezala t. 357, že yſi biezalo ŽKlem. 61, 5, dva lvy byezala Pass. 89 atd.; běžel Us.; bežał BartD. 1, 43 (hroz.), bežali t. 155 (mor.-slc..); běžéł, běžéła t. 61 (val.) a j. – Part. běžav pl. běžěvše: biezaw Pass. 419, Petr byezaw i schova sě ML. 101ᵇ, bieziewſſy t. 348, bieziewſſe t. 382 atd., běžev atd. Us. spis. Subst. verb. běžěnie: ku biezyeny ŽWittb. 18, 6, běžení Us.
blšču sě, blščieti sě, stsl. blьštati sę nitere; z blьsk-, tedy stč. -l- souhláskové, blšču 1slab. atd.; -šč- mění se v -št-. – Praes. b šču atd.: obraz problьšti se Hlah. předml. k Job. 3, smysl tvuoj poznáním se blſſtij Alxp. 160, (kámen) se blsti jako plamen Baw. 37, forma blštij se Zrc. Múdr. 692, panny svaté ſye blſtie Kruml. 394ᵇ. Inf. blščieti: bude sě blſſtieti světlo Ol. Job. 22, 28 bſtieti ſe budeš Kladr. Tob. 13, 13 (-l- souhláskové, vynecháno). Part. blščě atd.: slunce blſſtie ſye svými poprsky oslepuje oči refulgens Ol. Sir. 43, 4, (Maria) blſſtieczy ſye candens Ol. Num. 12, 10, blſtiece micantes MamV.; (slunce) bſſtiege ſe Kladr. Sir. 43, 4 (-l- vynecháno). Part. blščal pl. blščěli: tak sě jest blſſczal Lit. Sir 50, 7, blьštal Hlah. tamt., blſtial
