žalm 57, 10, když někdo (krmě) nepozrze Hug. S9, oheň pozrze Ol. 2. Reg. 22, 9, nechť celá zrna požře Háj. herb. 370ᵃ, země požře je Br. Num. 16, 30, než jednu (věc) požrzem ChelčP. 124ᵇ, saně jsau tak veliké, že jelena požrau Lucid. 12ᵃ; slc. sg. 1. požrem, pl. 3. požrú Duš. verb. 123; – doudl. poržu, poržeš atd. Kotsm. 13; ob. pozřu atd. Us. a Duš. verb. 123; v sg. 1. za žru je později ob. žřu, a z toho dále zhřu: (já) pozhřu Beck. 3, 379; a také zřím, zhřím podle III, 2: (já) tebe pozhřjm RZvíř. (1814) str. 107. – Impt. žři atd.: požrziz Ben. 4. Esdr. 8, 4, pozři Us. ob., pohři BartD. 2, 218 (třeb.). – Aor. žřěch atd : (žena) pijíci tu vodu i pozrzie toho hada Otc. 380ᵇ. – Inf. žřieti: (Neronovi) živú žabku pozrziety dachu Pass. 310, požřijti Háj. herb. 370ᵃ, (kost) pozhřjti Beck. 2, 427, t. 3, 47, pozřít Us. ob., BartD. 1, 254 (laš.), pozrec t. (mor.-slc..), pohřít t. 2, 187 (tišň.), pohřit t. 218 (třeb.), poržit t. 140 (zábř.), poržít Kotsm. 13 (doudl.). – Part. žra, žrůc-: (krokodil) požra člověka pláče Har. 2, 235; – žřěl atd.: jenž jě jest pozrſiel ŽKlem. Moys. 7, (země) pozrſiela Datan t. 105, 17, požьrziela Hlah. tamt., snad by voda pozrziela ny absorbuisset ŽWittb. 123, 4, by mé sbožíce pozrziel Hrad. 144ᵃ, aby (diábel) pozrzyel tě Marg. 392, země jě pozrzyela Pulk. 24ᵃ, abych požrzel slinu Ben. Job. 7, 19, (ryba) aby jej požrzela t. Tob. 6, 2, země požřeła je Br. Deut. 11, 6, velryb jej požřel Har. I, 119; poržel Kotsm. 13 (doudl.); (země) pozhřela ty muže Beck. 3, 123; pozřel Us. ob.; pohřel BartD. 2, 218 (třeb.); – žřěv atd.: (země) pochytla jě všě posrsiewſſi ApŠ. 93, požrzew ChelčPost. 201ᵇ; – žřěn atd.: dětí požřených (od krokodila) Har. 2, 235, aby pozdřenj nebyli BílQ. 2, 24, pozřen Us. ob.; dial. -t: pohřeté BartD. 2, 218 (třeb.); – subst. verb. žřenie atd.: žřenij v žaludku Háj. herb. 5ᵇ, žřenij střev t. 113ᵃ, proti žřenij t. 163ᵇ a j., zření (v břiše) BartD. 2, 429 (třeb.). – Je stejného kořene se žeru, žráti v tř. V, 3ᵃ, ale tvaru jiného.
7. vzor kryti, kryju.
97. Sem patří slovesa třídy první, jejichžto kmen infinitivní se končí kořennou samohláskou; na př. kry-, pi-, ši-, plu-, ču- a j. v inf. krý-ti, pí-ti, ší-ti, plú-ti, čú-ti atd. Kmen praesentní má příponu dílem -je (-jo), na př. kry-je, ši-je, ču-je, dílem -e (-o), na př. stč. pie- z pьj-e- pův. pei̯-e-, plov-e, z pův. pleṷ-e-.
Tvary slovesa vzorového jsou:
praesens indik.: | ||
sg. 1. kryju, -i | du. 1. kryjevě, -va | pl. 1. kryjem, -me, -my |
2. kryješ | 2. kryjeta | 2. kryjete |
3. kryje | 3. kryjeta | 3. kryjú, -í; |
