saně jelena požrau Lucid. 12ᵃ, trou, mrou atd. Us. spis.; ob. třou, -ř- přejato ze třeš atd.: otewřau Kon. 383, všichni vmřau BílA. 27, zetřau t. 8 4 otewřau t. 26 a j., zawřau se oči Seel. 335, třou, mřou atd. Us. ob., (rodiče) dřou jako koně Rais Bez.; dial. -ó, -um atd.: třó BartD. 2, 194 (tišň.) atd., jako v § 54.
Koncovka kmene praesentního -re je změkčena v -ře: sg. 2. třeš, 3. tře atd., a -ř- vniká také do sg. 1. a pl. 3.: třu, třou atd., doklady toho v. v odstavci předcházejícím. V slc. měkčení toho ovšem není: sg. 2. treš, 3. tre atd.; tu zase přejat kmen -re také do sg. 1. trem atd.
92. Imperativ.Sing. 2. 3. tři Us. stč. i nč., psl. tьri. – Du. 1. třěvě. -va, stsl. tьrêvê (-va); později sklesnutím jotace třevě, -va, nemá zde dokladu. – Du. 2. 3. třěta, psl. tъrêta; pozd. třeta, též. – Plur. 1. třěm atd., psl. tьrêmъ atd.; pozd. třem Us.; dial. -mè atd., jako v indik. – Plur. 2. třěte, psl. tьrête-, pozd. třete: otewrſiete vrata ŽKlem. 23, 9, t. 117, 4, otewrziete Krist. 107ᵃ, zawrziete brány Ol. 2. Esdr. 13, 19, zawrziete claudite Koř. Dan. 13, 17, rozedrzyete srdcě vašě Alb. 44ᵇ, rozproſtrzietez sieti Krist. 34ᵇ atd., nč. třete, mřete atd. Us.; dial. -ťe atd., jako v indik. – V stč. byl rozdíl mezi indik. třeme, třete a impt. třěme, třěte atd.; rozdíl ten sklesnutím jotace zanikl a v nč. zní tyto tvary stejně.
V nářečích bývá podle sing. tři také plur. třime, třite atd., a v nář. laš. bývá tu ij za i: třijmy, třijtě atd.; o obém v. § 19 č. 6.
93. Imperfektum třiech, -éch, -ích atd.; ze staršího trⁱách atd., v. § 26 č. 4; stsl. tьrěachъ atd. Na př. (syn) když víno uzřieše, na vodu oka neprodrzyeſſe Mast. 122, mnoho lidí mrzyeſſe DalC. 92, když (učedníci) pražmu trzziechu Kruml. 127ᵇ, mnozí mrzijechu Alxp. 122.
94. Aorist třěch atd., stsl. tьrêchъ atd., psl. trêchъ, z býv. tersъ, v. § 23 b) č. 1. Za třě- je později sklesnutím jotace tře-. Na př. biskup rozedrzie na sobě rúcho Hrad. 83ᵃ, (Eufemian) rozedrzie na sobě rúcho Pass. 326, (Kaifáš) rúcho na sobě rozedrzie Krist. 97ᵇ, tehdy vmrzye kněz DalC. 64, jak s. Apolinariš vnide, tak ta nemocná vmrzie Pass. 344, studnicě wywrzie ſie fons erupit Otc. 37ᵃ, žena pijíci tu vodu i pozrzie toho hada t. 380ᵇ, hrabie z jiných sě wywrze Trist. 87ᵇ, v žaláři jej zawrziechu Pass. 389, otewrziechu sě ústa t. 276, rozedrzyechu mi měch Mast. 86 atd. – V stč. byl sing. 3. aor. třě a praes. tře; později, když jotace zanikla, tento rozdíl přestal.
V stsl. je vedle aor. tьrêchъ také aor. trъchъ (t. j. tr̥chъ, jako pichъ atd.), na př. sg. 3. otrъ εξέμaξε Zogr. Jan. 12, 3, a aor. silný tьrъ (jako vedъ atd.), na př. sg. 3. otьre εξέμaξε Zogr. Luk. 7, 44 a j., srov. Wiedem. 87, 92 a 103: v češtině tvarů takových není.
13*
