význám custodire, sėrvare (srov. stsl. pastva pascuum a salus Mikl. Lex. a Et. Wtb. 233), a ten je v popředí ve složeném
spásu, spásti salvare, stsl. sъpasą atd. Praes. spásu, spaseš: lidi a skot ſpaſeſs salvabis ŽBrn. 35, 7, ſpaſſeſſ ŽWittb., tamt., hospodin.. pokorné ſpaſſe salvabit ŽWittb. 33, 19, (hosp.) ſpaſſe jě salvabit t. 36, 40, meč mój neſpaſſe mne non salvabit t. 43, 7. – Impt. spasi, spas: ſpaſſy mě t. 21, 22, ſpaſyz ny PísHosp. – Part. spasl (spásl?): ſpaſl jsi duši mú salvasti ŽWittb. 30, 8, ſpaſl si mě t. 29, 4, ſpaſl ſi ny t. 43, 8; – spasen-, nebude ſpaſſen non salvabitur ŽWittb. 32, 16, ſpaſena mě učiň salvum t. 3, 7, ſpaſſena t. 6, 5, nč. spasen; – subst. verb. spasenie: ſpaſſenie ŽKlem. 97, 3, nč. spasení. – Zaniká a nahrazuje se denominativem spasiti, lidi ſpaſyſſ salvabis ŽPod. 35, 7, jenž sě ſpaſyſs salvaris Ol. Deut. 33, 29, ſpaſyl jě ZPod. 105, 8, (ruka tvá) aby ſpafila mě ŽBrn. 118, 137; dosud však zachováno spasen, spasení (od spasiti bylo by spašen-).
třasu, třiesti, z tręs-. O přehlásce třas-, třěs- srov. I. str. 110 sl.; pravidelnost její se časem ruší a dílem nastává kolísání, dílem ovládají tvary třas- nebo tvary třes-. – Praes. sg. 1. třasu 2. třeseš atd.: ſtrfieſſie hlavy conquassabit ŽKlem. 109, 6, (dušě) sě trzyeſſe Alb. 35ᵇ, země trzeſe ſe Ben. 4. Esdr. 6, 16, ruce sě wztrzeſſeta Štít. ř. 70ᵃ, prach otrzeſſem s sebe t. 222ᵃ, -ztrsazzu sě hory PilC., (lidé) wztrzaſſu ſie ŽKlem. 103, 7, skály potrzaſu sě Pror. Isa. 54, 10, slúpové trzaſú ſe Ben. Job. 26, 11; (já) otrzyeſu s sebe prach hřiechóv Štít. ř. 132ᵃ, (pekla) trzyeſſu ſye HymnOpav. 7ᵇ, (skutkové) trzeſu ſe Ben. 3. Esdr. 4, 36; nč. třasu a také třesu, třeseš a také třaseš Us.; chod. veskrze třes- chod. 34; celé se zatřasu Suš. 217, já jich natřesu t. 385, až se ruka třese t. 178, srdečko se třase t. 452 a j.; třasu BartD. 2, 27 (holeš), třėsô t. 80 (olom.), třasa t. 339, (val.). – Impt. třěs atd.: wytrzeſſ meč effunde frameam ŽWittb. 34, 3, vitrzeſ ŽGloss. tamt., otrzyes sě z prachu Pror. 39ᵇ, vytřes měšec Pam. 3, 128, prach s svých noh otrzieſte Krist. 50ᵃ, nč. třes Us., votřaj se (z otřas se) BartD. 2, 282 (dač.). – Impf. třěsiech atd.: paní sě hořem trzieſſieſſe Hrad. 141ᵇ, země sě trzeſyeſſe Comest. 60ᵇ, Alxp. 84, trſieſiechu ſie ŽKlem. 52, 6, lidé trzyeſyechu ſye Pror. 116ᵇ atd.; až se strachy vešken trzaſiech OpMus. 200ᵃ. – Aor. sil. sg. 3. třěse-, potrzieſſe sě země, skály sě počěchu pukati Hrad. 92ᵃ, centurio uzřě, že sě země potrzyeſſe ML. 106ᵇ atd.; zatrzaſie ſie wladarz Comest. 269ᵃ; pl. 3. třasú, doňadž ščěpóv neotrsazzŭ, přihodi sě toho času, včě Pilát na ščěpy zřieti Jid. 73, všichni údi v ňem sě wztrzaſu Hrad. 145ᵃ. Aor. slab. třesech atd.: já ſie zſtrzeſech Nikod. 74ᵃ. – Inf. třiesti: kaž jablek natrsiezty Jid. 80, v oné hrózě i úžěsti, kde sě každý musil trziezty AlxH. 5, 26, země trſijeſti ſie bude ŽKlem 145ᵇ, Judáš počě ſie trzieſti Hrad. 77ᵇ, země trzieſty ſye bude Štít. ř. 231ᵇ, trzijeſti Ben. 4. Esdr. 3, 18, Lact. 188ᵈ, (kolena) třiſti ſe budú Háj. 10ᵃ atd.; trzaſti Lact. 202ᵃ; nč. třásti Us. spis. i ob., třást BartD. 1. 25 (zlin.), t. 2,
