[214v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcechválu jměl od anjeluov, že zástup anjelský jda přěd ním zpieváše a boha chváléc a radujíce[3774]radujíce: radugyczye se, že budú mieti tělestně svého krále v nebesiech. A tu jsú anjelé všěcko povětřie učistili a zlé duchy, ješto na povětří létají, zapudili a korúhev svatého křížě přěd ním nesli. Třetí[3775]Třetí: Trzyety chválu jměl ode všěch anjeluov, kteří jsú sě prvé divili jeho[3776]jeho: gyeho tělesenství a řkúce[3777]řkúce: rzkuczye: „Kto to jde k nám s onoho světa v slavném rúšě?“ A ti anjelé, ješto přěd ním jdiechu, vecechu[3778]slovo zapsáno na marginu rukou C: „Toť jest syn boží, ješto vykúpil národ lidský hořkú smrtí, dánť jest král anjelský.“ Tehdy všichni anjelé zvolachu a řkúce: „Vítaj, milý králi náš, vítaj, našě chválo i radosti našě.“ A tak vstúpi s nimi do královstvie[3779]královstvie: kralo nebeského[3780]nebeského: neb, ukazujě jim své rány. Prosmy.
O třetiem[3781]třetiem: trzyetyem mámy znamenati, že jest syn boží dal trojie dary lidem. Jedněm dal dary tělestné, druhým duchovnie, třetím[3782]třetím: Trzyetym tělestné nebeské, jako král když chce[3783]chce: chczye jěti do daleké vlasti, daří své sluhy rozličnými dary, takéž syn boží, král nebeský, chtě jíti do dalekéj vlasti, na nebe k otci, dařil své sluhy na všem[3784]všem: wſſyem světě. Prvé dával dary tělestné trojie. Prvé Veronicě dal své líce, když chtieše[3785]chtieše: chtyeſſye syn boží vstúpiti na nebe, tehdy Veronika vece jemu, kleči přěd ním: „Milý pane, ostav mi svú některú památku.“ An jie vecě: „Dáš rúchu s své hlavy.“ A když jemu tu rúchu da, tehdy syn boží přičini ji k svému líci a inhed by na nie božie líce. Ana vzemši, poděkova jemu. A to božie líce[3786]líce: lyczye i dnes jest[3787]jest: gyeſt v Římě. Druhé dary dal křesťanóm[3788]křesťanóm: krzeſtyanō své svaté tělesenstvie v chlebě. [b]označení sloupceTřetie[3789]Třetie: Trzyetye dal svú krev v tělestném víně. Druhým dal duchovnie dary, jako apoštolóm dal jim tu moc, jako sám měl, aby lidem hřiechy odpúštěli, nemocné uzdravovali, mrtvé křiesili a diábly vyhonili a nade vším stvořením[3790]stvořením: ſtworzyenym moc jměli. Třetím[3791]Třetím: Trzyetym dal dary nebeské, svatému Petru klíčě od královstvie[3792]královstvie: kralowſt nebeského, všěm svým učedlníkóm, jich bylo dvadceti ke stu, dal jim svú milost a potom jim poslal dar ducha svatého a potom své všěchny sluhy obdařil nebeským královstvím[3793]královstvím: kralowſt. Prosmy jeho, ať nám ty dary nebeské ráčí dáti.
A když provodichu apoštolové syna božieho do nebes, vrátichu sě do Jeruzaléma, a tu ležiechu na modlidbách postiece[3794]postiece: poſtyeczye sě a prosiece[3795]prosiece: proſſyeczye, by jim bóh poslal ducha svatého. A tu zvolichu dvanádctého apoštola svatého Matějě miesto Jidáše. Prosmyž jeho, ať nám pošle ducha svatého, jenž by nás dovedl do královstvie[3796]královstvie: kral nebeského[3797]nebeského: neb.
Tu sediec dvanácte aspostolové, složichu kredu[3798]na marginu zapsáno rukou C Credu všěm křesťanuom[3799]křesťanuom: krzyeſtyanuom na spasenie. To jest viera křesťanská[3800]křesťanská: krzyeſtyanſſka a ktož nevěří, nejmá ižádné čáky k spasení. Znamenajtež najprvé, svatý Petr řěkl najprvé: „Věřím u buoh, v[3801]v: u otcě všemohúcieho[3802]všemohúcieho: wſſyemohuczyeho etc.cizojazyčný text“ Svatý Jan řěkl: „A v Jezukrista, syna jeho.“ Svatý Jakub věčí řěkl: „Sem počat[3803]počat: poczyat jest z duchu.“ Svatý Ondřej řěkl: „Umučen pod ponciem[gs]ponciem] poczen[3804]rukou C nadepsáno ponským.“ Svatý Tóma řěkl: „Vstúpil do pekla.“ Svatý Bartoloměj řěkl: „Vstúpil na nebesa, sedí[gt]sedí] ſe na pravici[gu]pravici] p(ra) v boha[gv]boha] b.“ Svatý Matěj evanjelista[3805]evanjelista: ewn: „Otud příde súditi živých i mrtvých.“ Jakub menší: „Věřím v ducha svatého.“ Svatý Šimon: „Věřím