[183r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceza lidi boha prosil. Takéž syn boží jest byl biskup všeho křesťanstva, jenž jest kázal, na tomto světě chodě, uče lid bohu slúžiti a ukazuje jim ćestu[2613]ćestu: tyeſtu do královstvie[2614]královstvie: kralouſt nebeského. A sám sě obětoval bohu otci na svatém kříži za našě hřiechy, prosě[2615]prosě: p(ro)ſye otce svého za ny. Třetí byl Jezus učedlník, jenž učil lidi bohu slúžiti, a mistr veliký[2616]veliký: welikyg u múdrosti. Takéž syn boží mistr veliký nebeský[2617]nebeský: nebeſſkyg všie múdrostí naplněn, jenž jest učil lidi božie kázanie držeti a boží vóli plniti. Prosme jeho, by nás naučil dobře činiti a zlého ostati. To méno Jezus znamenává sě spasitel, nebo jest skroze ně spasen vešken národ lidský[2618]lidský: lydſſkyg, i my úfáme, že skroze nen spaseni býti máme. Prosme jeho milosti, by našě duše ráčil spasiti.
Skroze to méno trojé věc děje sě na světě. Prvé nebeské královstvie[2619]královstvie: kralowſt sě odmyká, jako praví svatý Pavel a řka: „Tím ménem Jezus máme sobě nebeské královstvie[2620]královstvie: kralowſt odevřieti a odemknúti.“ Druhé to jméno Jezus peklo zamyká, že když je pojmenují, črté sě třasú, a to jest ukázáno, že jsú apoštolé tím jménem črty vyhonili. Třetie, že to jméno nemocné uzdravuje[2621]uzdravuje: vzdrawgye, jakož sú apoštolé ve jmě Jezukrista slepé osvěcovali a nemocné uzdravovali a mrtvé křiesili. Protož to jméno svaté máme čstíti, kolikrát je slyšíme menujíc, tolikrát máme pokleknúti, nebo skrzě ně máme dojíti do nebeského[2622]nebeského: nebeſ královstvie[2623]královstvie: kralowſt etc.cizojazyčný text
Ephifaniacizojazyčný text[2624]na marginu zapsáno mladší rukou: na 3 Krole
Vidimus stellam eius in oriente, et venimus cum muneribus adorare Dominum etc.cizojazyčný text[2625]Mt 2,2 Tato slova píše svatý Matěj v dnešním čtení, a ta jsú pověděli třie králi a řkúce: „Viděli sme hvězdu jeho na vzchod slunce a přišli sme s[2626]s: z dary klaněti sě je[b]označení sloupcemu.“ Dnes pamatujem trojí[2627]trojí: troy hod. Prvé, tří králuov, ješto sú byli přijeli z dalekých vlastí s[2628]s: z dary k synu božiemu. Druhé, hod pamatujem božieho křšćenie[2629]křšćenie: krzſtenye. Třetí, z vody víno obrátěnie[2630]obrátěnie: obratyenye.
Prvý[2631]Prvý: Prwyg hod byl jest ve čtrnásti dnech po božiem narození, o tom sě čte, když třie králi hvězdáři uzřechu krásnú noc a jasnú, nadějíće[2632]nadějíće: nadyegitye sě něčso divného na hvězdách viděti, ležiechu na jedné hoře. A když by o puolnoci, v tu hodinu, ješto sě syn boží narodil, zjevi se jim světlá hvězda. A uzřevše ji i vecechu: „Toť jest znamenie velikého krále narozenie, poďmy a hledajmy jeho a obětujme jemu zlatto, kadidlo a myrru.“ A hned vstavše[2633]vstavše: wſtawſye jedechu do židovstva, že jich prorok pohanský ménem Balám byl řekl a řka: „Vynde hvězda z Jakubova plodu.“ A tak přijedechu do Jeruzaléma i počechu sě ptáti, kde jest, ješto sě narodil král židovský[2634]židovský: zydowſkyg. Uslyšav to král Herod, smúti sě velmě a svola biskupy a mudrće[2635]mudrće: mudrtye židovské, poče ptáti, kte sě má Kristus naroditi. Ani jemu pověděchu a řkúce[2636]řkúce: rzkuczye: „Tak máme psáno, že u Betlehemě.“ A hned král Herod povolav těch tří králóv, otáza jich, které sú znamenie viděli. Ani vecechu: „Viděli smy hvězdu, již tomu dvanáste[2637]dvanáste: dwanazte dní.“ A tak pusti jě do Betlehema a prosi jich, když to dietě naleznú, aby jemu pověděli, slibujě sě jemu také pokloniti. A když vyjedechu z Jeruzaléma, hned uzřechu hvězdu a jedechu za ní až do Betléma, a nad kterémž domem stáše[2638]stáše: ſtaſye, v ten duom šedše[2639]šedše: ſedſſye, nalezechu syna božieho s jeho matkú.
