[160v]číslo strany rukopisubludného kdy byl psal, učil anebo kázal proti zákonu božiemu a proti cierkvi svaté, chtěl bych to pokorně odvolati a toho ustúpiti, buoh mi svědek jest. A vždy ještě žádám lepšieho a stálejšieho písma a naučenie, a ukáží li mi lepšie písmo a pevnějšie, nežli jest to, kteréž sem já učil, kázal i psal, hotov sem srdečně odvolati.“ A když to vecě, inhed jeden z tudiež stojících biskupóv řekl jest k mistru Janovi: „I zdali ty chceš múdřější býti než vešken tento sbor?“ A mistr Jan jemu odpovědě: „Já nechci býti múdřější než vešken tento sbor, ale prosím pro buoh, dajte mi najmenšieho z toho sboru, kterýž by mě lepším a pevnějším Písmem svatým zpravil a naučil, a já hotov sem inhed odvolati.“ A k té řěči biskupové jemu tudiž stojiece vecěchu: „Aj, kterak jest neústupný v svém kacierství.“ A to řekše a jeho zasě do žalářě uvésti kázavše, odešli sú.

Druhý den nazajtřie v sobotu v ochtáb svatého Petra a svatého Pavla apoštolóv, jenž bieše den šestý črvna měsícě, mistr Jan Hus veden jest skrzě arcibiskupa rigenského pruského zákona k kostelu velikému města Konstanského, tu, kde sě byli kardinálové, arcibiskupové, biskupové a jiní prelátové toho sboru k odsúzení mistra Husi vedlé svého obyčěje[b]obyčěje] obicziegi sešli. A přivedše ho ke dveřóm kostelním, tu sú s ním v té sienci čekali, až zatiem v kostele mši odslúžichu, neb ho ve mšě do kostela nerodichu vésti, snad