[159v]číslo strany rukopisupokúšěl, jemu proti těm svědkóm žádné obrany z práva nedadúce. Když také potom do jiného kláštera jest dán, k bosákóm, tudiež v Konstancii, jeho přivedše přěd sě několikrát, vydali sú, a tu těch jistých falešných svědkóv přěd ním svědectvie čtúce a sami súdcě tudiež proti němu druhá svědectvie vydávajíce, a tak z jeho kněh kusy vybravše některé, jemu s křikem, povykem a hřmotem miesto lepšieho naučenie dovodiece a miesto Písma svatého, jehož vždy žádal, chtě lépe naučen býti, jestliže by v čem byl scěstně kázal, psal nebo učil. A to sem tudiež i s jinými od něho častokrát slyšal opětujícieho.

I ostali sú konečně na tom, aby anebo sě vinen dal v těch ve všěch kusiech, jimiž sú jeho skrzě křivé svědky vynili, z nichžto mnozí jsú byli jeho úhlavní nepřietelé, a k tomu těch aby sě odpřisáhl, a těch, kteréž sú z kněh jeho vybrali, druhde ujímajíce, druhne přidávajíce a druhdy cěle vymyšlené kusy, jichž jest nižádný v jeho kněhách nebyl psán, jemu připisujíce, aby sě také odpřisáhl a je aby odvolal, anebo aby smrt ohně trpěl. Tehdy on častokrát vyznávaje tudiež, že mu křivě mnohé věci skrzě svědky připisují, jichž ani pomyslil jest, i nechtěl sě jich odpřisieci, aby nebyl lhářem přěd tváří boží. A těch kusóv z kněh vybraných také sě nechtěl odpřisieci, leč by jemu lepšie písmo ukázali.

I ostali sú na tom, aby ho konečně upálili, jemu vždy nižádného lepšieho