[15v]číslo strany rukopisuKněz opat slíbi, že chce rád jeho rozkázanie učiniti a ve všem poslušen býti. Tehda anjel die jemu: „Slib pánu bohu, aby hod a den početie panny Marie, dokovadž jsi živ, světil a světiti kázal!“ Odpovie dále kněz opat: „A o kterém času měl by takový hod svěcen býti?“ Die jemu anjel, že toho měsiece prosince, to jest jako nynie o tomto času. A pověděv anjel opatovi ty věci, i pomine od nich, že ho více neviděli. A ihned z toho búře přestala a povětřie se utišilo a přijde vietr dobrý, takže velmi vskuoře[be]vskuoře] wzkuorze přivezli sú se ku břehu země engličskéj, i chválili milého boha i jeho milú matku. A potom ten div a takovú příhodu svú najprv knězi arcibiskupovi a potom všem vuobec to zvěstoval a rozprávěl. Tu pak kněz arcibiskup káže po všie zemi engličskéj i také tento opat v svém opatství[bf]opatství] opathſtwie přikáže pílně[bg]pílně] pielnie, aby tento dnešní hod ke cti a k chvále miléj panně Mariji a jejiemu svatému početí svěcen byl a pamatován. Opět tento dnešní hod k svěcení a ku památce křesťanóm jiným divem jest zvěstován. Čteme, že za časuov velikého Karla, krále frančského, mládenec nějaký, maje již troje svěcenie kněžstvie, bratr vlastní[bh]vlastní] wlaſtnie krále iberského, ten pannu Mariji srdečně milováše, takže jí pílně[bi]pílně] pielnie a rád slúžil a za obyčej ho[16r]číslo strany rukopisudiny