Kněz opat slíbi, že chce rád jeho rozkázanie učiniti a ve všem poslušen býti. Tehda anjel die jemu: „Slib pánu bohu, aby hod a den početie panny Marie, dokovadž jsi živ, světil a světiti kázal!“ Odpovie dále kněz opat: „A o kterém času měl by takový hod svěcen býti?“ Die jemu anjel, že toho měsiece prosince, to jest jako nynie o tomto času. A pověděv anjel opatovi ty věci, i pomine od nich, že ho více neviděli. A ihned z toho búře přestala a povětřie se utišilo a přijde vietr dobrý, takže velmi vskuoře přivezli sú se ku břehu země engličskéj, i chválili milého boha i jeho milú matku. A potom ten div a takovú příhodu svú najprv knězi arcibiskupovi a potom všem vuobec to zvěstoval a rozprávěl. Tu pak kněz arcibiskup káže po všie zemi engličskéj i také tento opat v svém opatství přikáže pílně, aby tento dnešní hod ke cti a k chvále miléj panně Mariji a jejiemu svatému početí svěcen byl a pamatován. Opět tento dnešní hod k svěcení a ku památce křesťanóm jiným divem jest zvěstován. Čteme, že za časuov velikého Karla, krále frančského, mládenec nějaký, maje již troje svěcenie kněžstvie, bratr vlastní krále iberského, ten pannu Mariji srdečně milováše, takže jí pílně a rád slúžil a za obyčej hodiny