[134r]číslo strany rukopisupanny Marie nějakým příkladem a podobenstvím[sa]podobenstvím] podobenſtwiem mohú mluvena býti, a tak se vykládají. David a vešken lid israhelský nesli aneboli vezli sú archu božie s veselím. Jakož nám praví[sb]praví] prawie svatý Jeroným: „Nulli dubium, quin totum ad laudem et gloriam filii pertineat, quidquid digne genitrici sue exibitum fuerit.“cizojazyčný text „Žádný v tom nepochybuj, že to vše ke cti a chvále synově slušie, což rodičce jeho duostojně ukazujeme a činíme[sc]činíme] czinieme.“ Jako by řéci chtěl svatý Jeroným: každý za to měj, že což koli cti a chvály miléj panně Mariji činíme[sd]činíme] czinieme, to také i jejímu synu milému pánu Kristu činíme[se]činíme] czinieme, neb jejich věc jest v takovéj jednotě, že ničiemž dielni nejsú, než což jednomu z nich cti učiníme, jako bychme i druhému učinili. A protož abychom ukázaním jednostajnéj[sf]jednostajnéj] geſtoſtagney cti i syna, totiž milého Krista velebili, i matku jeho pannu Mariji chválili, hodné jest o tom nětco pověděti, což by matce k chvále a synovi k slavnosti slušeti mohlo. A protož věděti máte, že panna Maria, božie matka, pro mnohé jejie svobody a duostojenstvie, kteréžto mnohými figurami a podobenstvím[sg]podobenstvím] podobenſtwiem tak úplně nemohú vypraveny býti, rozličnými jmény v svatém písmě[sh]písmě] pieſmie bude nazvána a jmenována. Někteří pro výsost a svatost jejieho života nebem ji jmenují. Pro roz[134v]číslo strany rukopisumnoženie