[Sbírka kázání založených na legendách]

Moravský zemský archiv (Brno, Česko), sign. G 10, č. 456, 195 fol. Editoři Janosik-Bielski, Marek, Svobodová, Andrea, Voleková, Kateřina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

[127r]číslo strany rukopisubohu, chtiece se k nebeským věcem přiblížiti, i šla jest na velikú púšť. A tu v nějaké jeskyni anjelskýma rukama připravené[rf]připravené] przyprawenu třidceti let pořád přebývala, takže jest o ní žádný nevěděl. Na kterémžto miestě nebylo ani vody ani kterého kořenie ani co tu rostlo, čím by se obživovala, a to proto, aby skrze to každý tím lépe mohl rozuměti, že by ji pán buoh ne túto potřebú zemskú, ale nebeskú choval a krmil. Tu zajisté na tem miestě také anjelé svatí sedmkrát na každý den od země vzhuoru u povětří vznášeli, a tak vznášejíce, nebeským ji pokrmem krmili. I bieše některaký kněz, jenž do sebe měl ten obyčej, že vždy v puostě chodil na púšť, žádaje sám bez obcování[rg]obcování] obczowanie lidského ten čas bydliti, aby tělu svému tím větčí utrpenie činil a pánu bohu v súkromí tím snažnějí poslúžiti mohl. Ten kněz jde také na tu púšť, kdežto svatá Maří Majdalena přebýváše, i uděla sobě jatku neboli búdu nedaleko od téj jeskyně, kdež ona bydlela, jako by mohlo býti desatery hony. A tak jednu chvíli, když ten kněz na svých modlitbách bieše, i bude slyšeti hlasy a zpievanie anjelské, ani jie vzhuoru u povětřie vznášejí. Tu pak chtě na jistost zvěděti, co by to dvorného bylo, i béře se tam k tomu místu a k téj jeskyni. A když již přišel, jako by [127v]číslo strany rukopisumohl kamenem dovrci, i nebude smieti dále jíti. Než stoje tak a poruče se pánu bohu, i bude volati řka: „Zaklínám tě pánem bohem, jsi li člověk neboli jaké rozumné stvořenie, jenž v téj jeskyni přebýváš, aby mi odpověděl a se mnú mluvil!“ Odpovie jemu svatá Maří Majdalena i die takto: „Přistup sem blíže pamatuje se.“ A když přistúpí, i die jemu: „Slýchals kdy v svatém čtení aneboli zpievajíci o Mariji hřiešnici, jenž nohy pánu Kristu omývala svými slzami a vlasy otírala?“ Odpovie ten kněz a řka: „Viem a četl sem o tom často. A již jest tomu viece než let třidceti, jakož se to dálo.“ „A protož věz, žeť sem já ta Maria, jenž sem zde na této púšti třidceti let přebývala, a žádný živý o mně nevěděl. A jakož jsi včera slyšel hlasy anjelské zpievajíce, tak sem ta všechna léta slýchala, a protož zjevenoť mi jest od pána boha, že se z tohoto světa již mám bráti. Prosím tebe, duojdi tu do města k Maximinovi biskupu, jenžť mne on dobře zná, a pověz jemu ode mne, aby ten den na boží vzkřiešení v jitřní hodinu, jakožť obyčej má na hodiny vstávati, ať ke mně do kostela přijde a tuť také o tom času shledá.“ A tak tento kněz jde bez meškání do města k tomu biskupovi. I zpraví[rh]zpraví] zprawie ho úplně všech věcí,

X
rfpřipravené] przyprawenu
rgobcování] obczowanie
rhzpraví] zprawie
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).