že všed k ní anjel {de ancillis}cizojazyčný marginální přípisek mladší rukou, tu, kdež sama přebýváše, nenalezl jie na ulici běhajíce aneboli klevety marné s mužskú tváří strojíce, jakož jsú panenky nynější tohoto věku, jenž tak činie. Ale nalezl ji samu v súkromí, ana se pánu bohu modlí. A když již panna Maria v najvětšiem náboženství bieše, ruce své spěvši a klečíce, oči své svaté do nebe zdvihši, v tu chvíli kroči k ní pod zavřenými dveřmi anjel svatý. I die k ní takto: „Ave, gracia plena!“cizojazyčný text „Zdráva, milosti plná!“ Avecizojazyčný text – to slovo jest tak mnoho řečeno jako bez bolesti. A kto by je opak četl, to slovo „ave“cizojazyčný text, anebo psal, bylo by „Eva“. Jako by řekl anjel: „Všichni lidé jsú v bolesti hřiechu přirozeného a smrtedlného, ale ty raduj se, nebs čista hřiechu všelikého.“ I praví Gregorius Nazanzenský: „Eva, prvnie naše máti, tak nás porodila ve mnohém zamúcení a v rozličné žádosti všie biedy, nepokoje a všie psoty. Ale tato milostná panna Maria udělala se nám matka lásky, máti všelikého poznánie božského, všecka naše naděje i utěšenie. Řekl k ní také anjel: „Milosti plná.“ Jako by jí to za věno počítal, že jest milosti plná. A jako by řéci chtěl anjel: „Jiní lidé jako řiekajíc jedné milosti míti nemohú, ale ty se raduj, že máš všechny radosti a milosti a všech jsi milostí plná. Jakož o tom mluví sv. Jeroným: