králi Davidovi k nohám jeho a bude ho prositi pílně, aby jemu odpustil hněv svuoj. Nakrátce král David proměni přísahu a súd svój, da tomu Naabalovi milost a odpusti jemu, což proti němu byl učinil. Pak duchovně skrze toho Naabale znamenává se všeliký člověk hřiešný, jenž častokrát krále Davida, totiž milého Krista, svými hřiechy hněvá. A pro takové hřiechy vydán bude na súd smrti věčnéj. Ale ta milostivá Abigajl, totiž panna Maria, zvědúci to, bude prositi Davida, to jest svého syna milého pána Jezukrista, aby zapomenul proti hřiešnému hněvu svého. A on takovú prozbú promění súd a obdržie hřiešnému milost. Pak posluhuje nám milá panna Maria zvláště v tom, že nám činí příchod a cestu, že tím snadnějí před jejieho syna přijíti muožem. Neb kterak by člověk hřiešný, kterýž milého boha svými hřiechy častokrát rozhněvá, před pána boha přistúpiti směl, leč by pannu Mariji vuodcí měl a že by jemu panna Maria najprv cestu zjednala? A protož komonník jejie, svatý Bernart, těše nás řka: „Securum accessum, homo, habes ad Deum.“cizojazyčný text „Jistý a bezpečný člověče, máš přístup k milému bohu“, kdež máti stojí před synem a syn před otcem; máti ukazuje synovi prsi, kterýmiž ho chovala, syn ukazuje otci bok proklaný a jiné rány, kterýmiž nás vykúpil. Kterakž pak muože odpověděti