skutek Boží, v němž jest znáti chválu milosrdné dobroty jeho, že jest to vše, což jest učinil, k užitku učinil a přivedl našemu; a nadto že jest nás tak divně svým vykúpeniem až i z hřiecha vyvedl, v němž jsme byli k smrti prodáni. A co by kto většieho k milosrdenství mohl pomysliti a většie dobroty, než to, co jest sě stalo při skutku našeho vykúpenie, že sám Bóh ráčil člověkem býti pro člověka a svú smrtí smrt člověka vykúpiti, aby smrt věčně člověka nedržala. Ano člověk nechtěl sdržeti jeho přikázanie a z své vuole učinil proti Bohu chtě, k tomu přistúpiv, k němužto jej táhl jen svú radú chytrý ďábel, závist maje k dobrému člověčiemu.
Čtvrtý skutek Boží, že z nespravedlivých spravedlivé činí a čaká, ne ihned zatratí zlého, odlévěje pomstú pro pokánie, aby živ byl hřiešný obrátě sě. Jistě chváliti máme tu nenáhlost jeho; neb mnohokrát byl by hoden člověk věčného zatracenie, ale ono dlenie pokutú, až sě člověk darem milosti jeho navrátí.
Pátý skutek Boží jest pokuta za zlé činy, a v tom má chválu spravedlnost soudu jeho, že dá v mukách zlému toho zisku okusiti, po němž jest stál. A že zde nechtěl živ býti spravedlivě, tam spravedlivé bude trpěti muky. To vše, jímž by kto mohl zde jsa odplaty nebeské zaslúžiti, a on to obrátil k hřiechu, bude jemu spravedlivě v rozličné muky obráceno. Neb tak ozdobuje spravedlnost Božie zatracenie zlých, jako jeho dobrotu spasenie dobrých.
Šestý skutek Boží jest štědré obdarovánie dobrých u věčné radosti. V tomť má chválu jeho štědrost, že za malé zaslúženie věčnú a velikú odplatu dává a beze všech nedostatkuov ve vší plnosti; a všecky jich věci i jiných také zlé i dobré každému přivede k utěšenie. Neb každý v svém dobrém čest a chválu bude jmieti a v jiných dobrém útěchu. V tom také, což jsú zle činili, budú veseli, že jest je Božie milost vyvedla z toho, že jsú toho ostavše pokáním
