babylonského, a kterýž lid nebude slúžiti jemu, dám jej v meč, v mor a v hlad. A nevěřte prorokóm, ještoť dějí: Nebudete slúžiti jemu; nebť vám lež prorokují a pochlebujíc vám, vyvrhúť vás z vašie země. Ale ten lid, ješto bude slúžiti Nabochodonozorovi, ostane v své zemi. Pak přišel prorok, ješto pochleboval a míl byl lidu, i řekl: Toť die Buoh: Potřel sem krále toho. A vzem řetěz s hrdla Jeremiášova, ten dřevěný, zlámal jej tu před lidmi řka: Po dvú letú takť Bóh zlámá jho krále toho a sejme s hrdla všech národóv. A když s tiem pryč pójde Jeremiáš, zjeví Bóh jemu, aby vrátě sě řekl onomu proroku křivému: Zlámal s dřevěný řetěz, učinil s železný miesto něho na hrdlo všeho lidu. A ežže s učinil, aby lid nepřijal zpósobu Božieho, ano Bóh neposlal tebe, letos umřeš. Nabochodonozor die sě výkladem: ješto sedí v súžení poznaném. Tiem práci, utrpení, ješto jest poznané, že má býti, muožem rozuměti. Tomu chce Buoh, aby každý lid slúžil a poddán byl dobrovolně, jako dřevěný řetěz vezma na sě. A to jest vzkázal Kristus po svých poslech podlé světa, k žákovstvu, k duchovným, k kupcóm, k těhařóm neb řemeslníkóm. A někteří z těch mnie, by práci, utrpenie nejměli, a snad to od svých slyšeli pochlebníkóv. Ale die Jeremiáš: Neroďte věřiti křivým prorokóm, ještoť dějí: Nebudete slúžiti Nabochodonozorovi! A jakož onen křivý prorok zlámal řetěz dřevěný, takéž ti pochlebníci, odvodiec lidi, aby v utrpení nepracovali, a ješto jest poznané z uostavenie kostelnieho, že má býti, jako s jich hrdel berú dřevěný řetěz, ale těžší, železný budú jmieti miesto něho, když mušejí tieže trpěti na onom světě. A ten křivý prorok viz, by neumřel v hřieše, že jest lež lidu prorokoval. I řkuť já, že pořádné utrpenie s rozumem, ne bezpřiemné má každý přijieti, jakž stav jeho, jakž síly a zdraví jeho položenie, a ovšem tento čas tak znamenitě daný k utrpení […]text doplněný editorem Takť die písmo: Ta duše, totiž ten