neskrytě a pro svú chválu zde od lidí. Tyť úmysly Bóh rozezná, a my spravujme s pomocí Božie své úmysly, abychom pro Bóh činili vše, což činíme.
Třetie o tom sem řekl pomluviti, jak sě jest postiti. Nemieniť zbořiti póstu tohoto zřejmě ustaveného a tělesně, ačť řku něco duchovnějším úmyslem o póstu. Nebť nechci býti vinen, bych semna někomu řetěz dřevěný s hrdla, jako onen falešný prorok, i učinil pak železný svým pochlebenstvem. Protož řkuť najprv: Puost jest tak ustaven, aby jednú za den s polodne jedli lidé postní krmě postiec sě. Protoť nešpor do oběda slúžie. A ten má, jakož sem nynie mluvil o tom, z upřiemosti srdce držán býti, ne pokrytsky, by postem kto chtěl od lidí chválen býti. Muožem pak ku póstu všeliké přichýliti utrpenie. A tak v ymně zpievá kostel dotekše toho, že Mojžieš, ješto přinesl zákon, Eliáš prorok, a pak Kristus drželi jsú ten svatý počet v póstu dní čtyřidceti, a die: Jmějmež sě tehdy v něm skrovnějí od řeči, krmí i pitie, spaní, klamuov i opatrnějie než jindy v své stráži stójme! A tak nemají lidé býti v puostě, tak jako jindy, netbavi sebe; mají lidé méně jiesti, méně píti, méně spáti, v klamiech nemají tak lehci býti, a jakož sem řekl, pílnějše sebe mají býti, všech poškvrn sě střehúc. Nesmiem veleti, ale řku, aby manželé tak múdři byli a statečni, že by oba sobě povoléc zdržala sě čístě přes puost, slušalo by, aby jich modlitby, jich dobré žádosti měli prospěch a jiná jich utrpenie. A opět by sobě po próvodě neutekli, ano svatý Pavel to die, že na čas s obú povolenie, aby čísti byli na modlitbách, mohli by sebe prázdni býti, a opět aby sě vrátili k témuž. A zdali k tomu nezove ten prorok, ješto puost velí provolati řka: Vyjdi ženich z své komňaty a nevěsta z svého lože. Mluví také o tom póstu svatý Bernart, ješto záleží v utrpení kterýchž koli tělu libých věcí neb světské myslci a řka: Jest li, že
