v cestě Božie, ažť i bude v nás milost Božie dokonána a podlé miery pochopu našeho nám sě ukáže, jakož sě jest rozličně i po svém vzkřiešení ukazoval podlé těch rozličného položenie, jimž sě jest ukázal. A tak dnešnie čtenie praví, jak sě jest dvěma mlazšiema svýma, když cestú šla, mluviec o něm, jako poutník přivinul k a ukázal. A o tom čtení mluví svatý Řehoř, praví takto:
Aj, bratřie milá, slyšeli jste, že dvěma svýma mlazšiema, ješto šla cestú, viery plné nemajíce, ale však, když jsta mluvila o Kristu, ukázal sě, ale té jim postavy neukázal, po níž by jej poznati mohli. To jest svrchu vně v oči jich tělesny učinil Hospodin, jako jest jim vnitř v jich srdečných očí bylo. Neb oni vnitř v sobě i chybáchu o Kristu, i míl jim bieše. A takéž sě jim Kristus i ukázal vně s nimi jda i neukázal, když, kto by byl, nedal sě jim znáti. A že o něm mluvila, byl s nima, a že o něm pochybovali, nedal sě znáti, skryl jima postavu poznánie svého. Mluvil s nimi, káral tvrdost jich srdce; tajnost Písma svatého, ješto jest o něm bylo, otevřěl jim, ale že v jich srdcích od viery jich byl jako cizí, jako pútník ukázal sě, že dále chce jíti. Takovým sě jim ukázal zřejmě, jakýž byl v jich mysli. A ač jsú jeho ne jako Boha milovali, však jsú jeho milovali jako poutníka. Nebyli sú všie věcí milosti odlúčeni, s nimiž šla pravda, i pozvali jsú jeho do hospody jako pútníka, aby ostal s nima; neb sě jest již chýlilo k noci. Ale proč dieme: Pozvali, ano die čtenie, že sú jej přinutili. Z toho máme příklad, že netolik zváti slušie pocestné do svých domuov, ale prosbú a táhnúc je milostivě až přinutiti. A tak tito připravie stuol, krmě postavie a Boha, jehož jsú u vykládaní Písma nepoznali, v lámaní chleba poznali jej.
Slyšiec Božie přikázanie, nejsú osvieceni, a činiec jsú osvieceni. Neb jest psáno: Ne ti, ješto slyšie zákon, spravedlivi jsú před Bohem, ale ti jsú spravedlivi, ktož zákon činí. A protož, ktož koli chce tomu, co jest slyšal, rozuměti, viz,
