znamenával. Protož v přiemnosti srdce bez zášijka, bez zakvašenie zlosti a neupřiemnosti kteréž koli hodujme v čistých srdcích a u pravdě v pochotnosti požívajíc beránka svého, jenž byv zabit ožil opět, a majíc jím posilu od světských žádostí vyjíti a bráti sě ku pokoji Jeruzaléma nebeského! É, nemeškajme sě aspoň a s jinými jíti k věčné slavnosti, k téj radosti hodovánie nebeského, jdúc po mnohých, jež slyšíme, ješto jsú již vyšli z osidl líbezných věcí, ješto běžie v času tomto, trpočiec pryč v zahynutie od té útěchy, kdež sě věčně radují v tom v jednom ústavném hodování; kdež chvála z andělských kuoruov svaté Trojici vždy vycházie; kdež ústavná dieka Kristu, jehož jsme krví vykúpeni, nepřěstává, že jest skrze něj vše opraveno; kdež všech věrné a přieznivé tovařistvie; kdež útěcha zbyvše již hubenstva těžkého i nebezpečného tohoto světa putovánie; kdež prorokuov kuor svatých opatrný, slavný počet apoštolský, bezčíslný zbor mučedlníkuov, z něhož každý tiem veselejí, čímž jest zde pro milost Boží přetrpěl viece; kdež sstálost všech, ktož v pokoji slúžili Bohu v životě tomto bez rozpači neodvrátiec sě, věčnú má chválu; kdež mužie, jichž od jich mužnosti ustavičně rozkoš tohoto světa a tělesná líbost neodvedla, ani odhrozila která protivnost; kdež mnoho žen svatých, ješto přemohly i svět tento i vrtkost ženského přirozenie; kdež mnoho těch dětí, ješto přeběhly svá dětinská léta v starém smysle šlechetnostmi, ne v dětinském obyčeji; kdež také i staří, ješto je byla zemdlila starost, však síla v dobrých činech jich neostala. A všech těch spolu jedna srdečná a věrná milost.
Ó, nemeškajme sě připraviti k té slavnosti, abychom viec veseli byli v útěše takého tovařistvie, kdež každý druhého radostí jako i svú radosten bude. É, od slavnosti takové radosti a veselé tak svatého ijednomu nedajme sě odtáhnúti protivenství, jakož vídáme, když kto pílně umyslí jíti někam, ijedna práce toho úmysla jeho nepromění. Nedajme sě odvésti ijednomu prospěchu v kterýchž koli lahodných
