byl přišel pravit jeho věčný život, seděl jest na pravé straně. A ten sě jest ukázal v stkvúciem rúšě, v bielém; neb jest radost zvěstoval hodu našeho. Neb bělost rúcha slavnosti ukazuje velikú zřiedlnost. Ale své li slavnosti čili našie radost ten anděl tiem stkvúcím rúchem ukazuje, které jest řéci? Abychom právějí řekli, rcem svobodně: Své i našie. Neb to vzkřiešenie našeho Vykupitele i náš jest hod a naše slavnost, že jest nás navrátilo k nesmrtedlnosti, i andělóv svatých že, když jest nás k nebesóm u věčný život navrátilo, doplnilo jest jich plný počet. Protož i svého hodu slavnost i našeho anděl svatý aby ukázal, v rúšě bielém dal sě viděti. Neb i náš život vzkřiešením Syna Božieho jest opraven i pád zlých andělóv, když u věčného života počet vejdem, nahrazen bude.
Slyšmež, co jest řekl k těm ženám anděl svatý: Neroďte sě báti! Jako by řekl zjevně: Ti sě bojte, ješto jim nemílo příštie tovařistvie nebeského; ti sě strachujte, ješto jsúc žádostmi obtieženi tělesnými, zúfalí jsú, by dojíti mohli tovařistva andělského. Ale proč by vy sě strachovali, anděly vidúc, ješto s nimi nebeské bydlo máte jmieti? A tak i svatý Matěj v svém čtení, mluvě o témž anděla ukázaní, praví: Bieše tvář jeho jako blesk a jako snieh rúcho jeho. V blesku záleží strach a leknutie, ale v sněhu pochotnost v bělosti. A že Hospodin všemohúcí hrozný jest hřiešným a pochoten spravedlivým, podobně anděl, svědek jeho vzkřiešenie, ukázal sě v blesknuté tváři, ale v rúšě bielé pochotnosti, aby svým obličejem zlé přestrašil a bělostí míle dobrým ukázal sě k utěšení. Téžť jest i to ukazovalo, když lid Boží bral sě z Ejipta. V noci šel před nimi slúp ohnivý, ale ve dne slúp oblaku. V ohni jest hruoza, ale v oblak lehko jest zřieti. Den znamenává život dobrého, ale noc život hřiešného. A tak svatý Pavel die těm, ješto sě obrátili k Bohu byvše hřiešní: Byli jste někdy tma, ale již jste světlo v Hospodinu. A protož ve dne ukázán slúp z oblaku a v noci z ohně, neb všemohúcí Buoh
