pokrm těm, ješto sě bojie jeho. Neb jako dnes učinil znamenitú večeři svým apoštolóm, jsa s nimi ještě v svém člověčenství, a toho drahého kvasu i my všichni z milosti jeho požíváme. Na té večeři učinil jest skonání zákonu Starému a dal zákon Nový. Tu jest s svými apoštoly jedl beránek velikonoční, ješto jest figura byl neb znamenie toho, že on jsa tichý, sklidný, čistý beránek bez poškvrny, ješto snímá hřiechy světské, má v podobenství toho beránka býti obětován a krev svú proliti a pokrm býti divné posily lidu svému věříciemu; a v síle jeho drahé krve má lid jeho vyveden býti ze tmy neznánie Božieho velikého milosrdenstvie, z poroby zákona hřiechu a z těch pekelných krajin, v nichž vězeli duše Otcuov svatých, a také z temnosti i z poroby dosti těžké zákona Starého, ješto jest v temnosti v svých ustaveních to znamenával, ješto jsme již poznali jistost, co jsú ona ustavenie podobností znamenávala. Tak když jest jistost přišla, ješto jest podobnostmi zákona Starého znamenávána, již jsme vysvobozeni od obvázanie těch znamení. Tu na té ščedré věčeři ten čistý beránek Kristus svú Božskú mocí dal své tělo, svú rukú chléb v ně proměniv, ale nezrušiv chlebné postavy, aby jeho apoštolé vezmúc i jedli, a takéž i krev jeho pili, v níž víno proměnil nezbořiv postavy ani chuti vína toho; a to aby činili věc věřící, kolikrát by kolivěk činili pamět jeho. Třetie vše na tom přesbožném kvasu po večeři, jakož svatý Bernart praví, když odšel ten zlý prorádce, ješto jako nečisté osudie nebyl hoden přijetie v sě tak drahého nápoje drahých a strdoplovúcích potokóv učenie jeho, učinil jim kázanie o milosti a o pokoře. Neb na to jim bieše předtiem i nohy umyl, aby to i příkladem jim v srdce vešlo tiem pevnějie.
O prvniem najprv rozumějte, že bylo jest v Starém zákoně ustavenie, aby k hodóm velikonočním čeled israhelská, vezmúc čistého beránka bez poškvrny, obět, zabijíc jej, učinili
