hřiechy trpěl Kristus, i počne hřiecha v sobě nenáviděti a Pána Krista v utrpení následuje, bude i svým utrpením čistiti své hřiechy, pomoc maje tú vezdajší obětí v svátosti těla a krve Syna Božieho, ješto jest ji ustavil ku paměti svého za nás umučenie.
Třetie člověk chtě duostojně k téjto svátosti přistúpiti, donidž jest v studenosti života tohoto jako v noci, má sě v milosti svaté k Bohu i k družci rozněcovati. Protož die Písmo: Budú jiesti beránka toho té noci pekúc ohněm. Ohněm mienie svatú milost, ješto vždy hořěti má na Božiem oltáři, to jest v srdci každého. Bez tohoť ohně nemá ijeden jiesti beránka toho velikonočnieho; neb ktož nemiluje, bydlí v smrti, a mrtvému neslušie jiesti. A také jedl li by kto syrové maso, nebyl by bezpečen svým životem. Týmž podobenstvím bez svaté milosti k Bohu a k bližním nebezpečně přistúpiti k té svátosti. Nemá také u vodě býti vařen ten beránek, ale jen upečen ohněm. Voda v tomto miestě muož tělesnú aneb světskú múdrost znamenati a oheň vrúcí milost Boží. I máme této svátosti ne tak požívati, jako by světskú múdrostí byla vymyšlena, ale že jest vrúcí dána nám milostí Boží. Čtvrté chtě přistúpiti člověk k této svátosti předuostojné, má celú a plnú mieru jmieti, že jest v té svátosti pravé tělo Kristovo tak, jakož jest již Kristus s Božstvím i s duší vstav z mrtvých v těle oslaveném. A toť písmo v tom ukazuje, když die o tom beránku: Hlavu jeho i s nohami i s droby budete jiesti. Hlavú miení Božstvie, nohami člověčstvie a droby některé skryté věci při tom, ješto nemohú tak obecně zjevny býti. O hlavě die svatý Pavel: Hlava Kristova Bóh jest; a proto nohami znamenáno jest člověčstvie jeho, že člověčstvím k nám jest přišel, v Božství tak sě ukázav, jakž dřieve nebyl; že pak, jakož sem řekl, skrze droby znamenávají sě skryté věci, ješto jsú při Božství i při člověčství Kristovu i při této svátosti. Jako skryto jest to rozumu našemu, jak jest vždy věčně bez počátka
