naše a poškvrní nás. Vzbúzie boj sám člověk proti sobě, chtě dosti své vuoli učiniti. Vzbúzejí až i dobří skutci, pokušenie a boj učiní člověku, jakož uslyšíš o každém něco. O prvniem trém die svatý Řehoř: Jedny věci od Boha, druhé od bližnieho, třetie od protivníka, totiž od ďábla, trpíme. O druhém trém die svatý Bernart: Popúdce člověčí jest svět, tělo i sám svój člověk, dada k hřiechu povolenie. A pak dobří skutci tiem nás jako pokúšejí a činí nám protivenstvie, že jest těžko je činiti a nesnadno přirození již porušenému. A to každý do sebe vidí. Vizmež krátce, kterým činem popúzie nás která věc z těchto. Řekl sem najprv, že Bóh nás vzbúzie, čině nám protivenstvie neb pokušenie; ale znamenaj, kterým činem. Buoh nenie zlých pokušitel, jakožť praví svatý Jakub, tiem činem, by komu zlá myšlenie v srdci roznietil neb pustil v srdce. Ale někdy nám odejme sboží, zdravie, milost v náboženstvie, chtě nás tiem v žádost nebeských věcí a v žádost věčného života pozdvihnúti a mysl naši od milovánie tohoto světa odtáhnúti, v němž nic trpně nenie dobrého, ani jest co vplně dobré, ale, ač co jest dobrého, vše jest to od polú, né jedva malítký drobtek oné plné a trpné dobroty. Druhé bližní naši vzbúzejí nás v pokušenie, někdy nám pochlebujíc protiv pravdě, někdy nám škodiec na statku, někdy cti našie svým spravováním utrhajíc, neb úraz učiniec i na těle a kterúž koli činiec nám křivdu lstí neb mocí, řečí nebo skutkem, z hněvu, z hrdosti neb z závisti. Třetie ďábel nás vzbúzie, léceje nám i stroje pokušenie, vpúštěje v mysl zlé žádosti, podštívaje ke zlému lestně a chytře, o němž die svatý Bernart: Přelestný had, jenž nemá jiné snažnosti, jediné aby duše života zbavil, vždy ústavně strojí zlé naše, podštívaniem jedovatým rozdýmá, rozpaluje žádost a tisíce škodnými činy nepřestává pokúšeti lidských srdec. Čtvrté svět nám činí pokušení, se všěch stran skýtá nám marnost. O tom die