žaltář řka: Dnes uslyšíte li hlas, neroďte zatvrditi srdec vašich! Nebť pak die Hospodin v tom žalmu: Přisáhl sem jim v mém hněvu, ač vejdú v mé odpočinutie. Die pak také v Apokalypsí: Já stojím u vrat a tluku; ktož mi otevře, vejdu k němu a budu s ním veřečeti, a on se mnú. Toť die, ješto vystřiehá svatý Pavel řka: Neroďte Duchu pohašovati, totiž vdechnutie svatého Ducha; když zove koho k dobrotě kteréj, aby nezameškali otevřieti takému hosti, ať by potluka snad neodšel a pak sě potom nenavrátil. Blažený, ktož jest tak vzchopen, když přijde Pán a potluče, že ihned otevře jemu. Ale dieť svatý Pavel: Ne každému věřiti duchu, ale vizte, od Boha li pochodí ten duch; z ústavného li srdce, či li pokrytstvo táhne k něčemu neb lehká myslce, ješto by pak svú nestálostí jiným učinil pohoršenie a smiech z stavu šlechetného v zákon vejda nebo na púšť, neb znamenitě počna stav některý svrchovaný a pak opět odpadna znamenitě. Ale jsú li kto, již svuoj stav znamenitě v dobrý stav duchovní proměnili, ač úmyslem i nedobrým, těmť řku, jakožť i svatý Augustin učí tomu: Proměň zlý úmysl v dobrý, ale to, což jsi zřiedlně dobrého počal, neostávaj, neodvracuj sě, a velmě dobře oklamáš ďábla, jenž sě chtěl tvému posmievati neustavičstvu a tvú neupřiemostí jiným šlechetný stav ohyzditi!
Dieť pak čtenie znamenitě, že hospodář tento vyšed najposlé, uzřev ty, ješto nebyli u vinnici, řekl jim: I co tu stojíte celý den prázdniec? Ale oni řekli, že jich ijeden neuvedl k dielu. A on jim kázal do své vinnice. Té omluvy nemohú ti jmieti, ješto od své mladosti slovo slyší, jichž také Buoh v srdci podněcuje a zove k svéj službě a dává příčiny k tomu, táhna je od tohoto světa. A také tomu rozumějte: vešken jest kostel vinnice Božie, v němž jest mnoho rozličných stavuov a vše dobrých, ač jsú jedni i nad druhé a tolik jest v něm vinných kmenuov, jelikož lidí. Protož což koli kto činí
