ješto jsú přemohli hrdost, lakomstvo, tělesné žádosti, vezmú oděv drahého rúcha, když těla jich pokory budú opravena v nesmrtedlnosti v podobnosti jasnosti těla Syna Božieho, ti hubenci a hubenice budú do ostatka obnaženi a ohavně okázáni, ješto je přemohla hrdost neb jiní hřieši; v mrzkosti a v ohavě ti vstanú v svých tělech, v hanbě a v studu. Nenieť darmo, ješto die prorok Izaiáš: Proto že jsú sě vzdvihly dcery sionské a chodily, vzdvihvše hrdla, potruskujíc očima a jako pléšíc, v určenú mieru stavějíc kroky, oškube Hospodin hlavy dcer sionských a obnaží je od jich vlasuov; a budú jmieti miesto zkrútilých vlasuov holice, a všelikú jich okrasu odejme. A i zde jest toho podobenstvie, když přemoženi budú kto od nepřátel, že budú také i zlúpeni. Druhú pokutu budú jmieti, ktož sě dadie přemoci hřiechu, že budú chlebem pláče nakrmeni a nápojem slz napojeni. Bývalo jest to, že jsú, přemožené zjemíc, krmili je jen ječným chlebem, že viece jim k muce bylo živu býti, než by zemřeli. Takéž ktož v duchovniem boji přemožen bývá, těžký pokrm bude jmieti, že nezhyne, by hoře jeho vzalo konec, ale vždy trpěti bude túhú s hořem. Třetie ztratí svú čest přemožení, jakož vídáte, když dva sědáta v rytieřském právě.
A však bylo jest to od dávna ustavenie, že ten, kto jest tak čest stratil, mohl sě jest opět dopracovati. Najprvé nejměl léhati, jen na zemi, a nebyti v městě, doniž by dvoje pobil nepřátely v znamenitém pobití; a když by toho jměl svědectvi, potom by jej knieže mohlo ke cti navrátiti. Takéž v duchovniem boji, když nás přemuož kterým hřiechem smrtedlným náš nepřietel, ztratili jsme čest duchovní. Neb tak jest svázán náš nepřietel, že leč sě svú volí poddáme, nemóž jinak přemoci ani svítěziti. Když již u vrat hřiech bude, když v žádosti jaks trží k hřiechu, jest v naší vóli povoliti neb nepovoliti.
