[35v]číslo strany rukopisuvojenském štítě a upadne u pátý. A bude li prostřední svobodný svého rovně manem, ten jest v šestémž ojenském štítě a upadne u sedmý. To nám povědie tyto zemského práva kniehy pravě potom dobře, které právo ti mají, ješto v sedmém ojenném štítě jsú.

O trhu i stavenie

Nemají ijednoho trhu od druhého blíže položiti, nežli za dvě míli. {O stavení hradóv, tvrzí i měst}marginální přípisek soudobou rukou Také nemají hradóv stavěti ani ve vesných tvrzí činiti ani kopcóv ani hor s tvrdostí bez poprávcovy zemského vóle. Také nemají ijednoho města stavěti bez toho odpuščenie, což jest dědictvie. Pakli jej k manství, tehdy jej má též právo.

O přiekopu a stavění

Bez poprávcova odpuštěnie móž člověk dobře přiekop rýti v zemi tak hluboko, jako člověk móž lopatú nad se vyvrci nečině jedné stolice k němu. Takéž móž dobře stavěti bez jeho odpuštěnie tři ponebie zvýše od dřeva nebo od kamene nad zemi bez zábradl i beze všelikteraké brani. {o obezdění dvoru}marginální přípisek soudobou rukou Také mohú dobře dvór na své zemi objeti zdí, ješto bude tak vysoká, když člověk sedne na koni, aby mohl dobře svrchu dosieci jie rukú. A to také bez zábradl, bez prsné brani i bez všelikteraké brani i bez tvrdosti. Takéž v též mieře móž člověk svój dvór od dřeva ohraditi. {o hradech zbořených}marginální přípisek soudobou rukou Také nemohú ijednoho obořeného hradu stavěti opět bez králova odpuštěnie, kterýž jest odsúzeným obořen. Pakli to jest, že který hrad obořie násilím nebo zrušie nebo dá li jemu který pán sníti ho dobrú vólí nebo že shoří od svého ohně aneb že sejde pro chudobu, ten mohú dobře ustaviti z práva bez poprávcova odpuštěnie.

O dobývaní hraduov

Ktož na druhém jeho hradu dobude neprávě, má ten královi nebo poprávci, v jehož právě ten hrad leží, žalovati, a ten jemu má toho popraviti a já toho hradu potřebovati na právo. A nepustie li jemu jeho, tehdy se má poprávce ve vše uvázati, což onen, jenž hradu dobyl, má a má jej připověděti ke třem súdóm.