[34r]číslo strany rukopisupropadne ve stě funtiech základa toho obraza, jenž od krále k manství má, a má li viece obrazuov od jednoho nežli jeden, tehdy jemu má najlepší a najtěžší dáti, kterýž od něho k manství má. Svobodný pán propadne základa královi padesát funtóv, a má li obraz od krále k manství, ten jemu má dáti v témž právě jako i kniežata. Pakli nemá obraza od krále ale, daj jemu biskupuov obraz, v jehožto biskupství bydlí. Prostřední svobodný propadne základ dvadceti funtuov svého biskupa peněz nebo obraza v témž právě, jakož jest dříve pověděno. Služebný propadne deset funtóv a potom všelijaký člověk deset funtóv. Toho jest proto ustaveno, zamešká li který pravý dvór, ten daj tento základ, zamešká li druhý, daj opět ten základ druhé, ale zamešká li třetie, tehdy jej král má kniežecím súdem odsúzeným psáti i vypověděti a těch kniežat má přinajmenšiem sedm býti. Takéž mají jiného každého člověka psáti i vypověděti s jeho rovnými. Pro tu vinu má všelijaký člověk právo, když jest šest neděl a den vepsaný, že jest s právem kléti mají, též právo má klatba proti tomu, kterak nad psanci a nad kletými lidmi popravovati mají. To jest napřed psáno. Tento základ nenie všech rychtářóv základ, propadují každému rychtáři po jeho právě nebo po dobrém obyčeji. Také mají všelijakému člověku jeho hanbu skládati podlé duostojenstvie a tak nemají na skladu hádati, kteraký jest člověk jest byl, ale nemají hádati, kteraký člověk v ty časy jest.

Každé knieže po své zemi má obyčej nebo prodaje nebo viny, takéž mají i jiní páni viny i také rychtářové po svém obyčeji. Však vám poviem staré viny, ješto jsú králové ustavili jsú, některá svěcká kniežata, ješto to právo mají, že dvory zapoviedají před se. Sami to právo mají oni od krále, koho oni k dvoru s právem mají pověděti.