[17v]číslo strany rukopisuvždy svobodna a otec prostřední svobodný, ingenuuscizojazyčný text, to se latině vykládá svrchní svobodný, libertinuscizojazyčný text prostřední svobodný, libercizojazyčný text zeměnín svobodný, ten každý má zvláště své právo, jakož potom povieme.

Ktož porobené lidi má a příde li těch který v jeho službě, jsa v nemoci, a nechce li jemu pán v jeho v núzi pomoci a odpudí jej od své moci a od svého domu zřějemně a nepomóže jemu, doniž jemu dobře pomoci mohl, zhojí li se ten a bude zdráv, ten člověk jest tudy svoboden.

Dietě, ješto nenie v sedmnádcti letech v stáří, to nemóž své porobené lidi svobodně pustiti, ani který jeho poručník aniž zprávce. Pakli to kto učiní, ale nenie mocno, neb takto ijeden mládenec nemóž svobodna pustiti, doniž nebude dvadceti let v stáří, a o panně pravie šestnácet let v stáří a po obyčeji čtrnádcet let v stáří. Tehdy takto činie dobře panny svobodné lidi. Ony to učinie před těmito lety panic nebo panna, tehdy mohú dobře, když budú k těmto letóm přišlí, své lidi opatřiti, doniž sú jich porobeni, s právem. To jest proto ustaveno, že ty děti múdrosti nemají ještě v těch letech. Děti nemohú toho učiniti bez svých poručníkóv.

Ti mistři pravie tak, jenžto sú tato zemská práva učinili králi k libosti a lidem k užitku, ktož svého vlastnieho pacholka zabie bez viny a bez súdu, že to má s velikém právem ukládati a rychtářovi viny platiti, ač naň žaluje z toho před kterým rychtářem, nesprávně jemu odejmú život, nežli by cizieho zabil. Jestliže které paní porobené lidi dadie na pomoc, on jim nemóž svobodenstvie dáti bez jejie dobré vóle, ona jej s právem nařkne, leč muž buď živ, leč umřel, ona jej obdrží právem, a to má učiniti před svým rychtářem,