nebo lúpené zbožie v jiného člověka moci nalezají, a ten svede to na jiného. A tak se často bude svoditi, až i dojde toho, ješto jest ukradl nebo oblúpil. Na toho mají to svésti. A ten, jehož jest, má přiséci, že jemu jest ukradeno, a když se to stane, tehdy toho mají oběsiti nebo stieti, ač jest ukradl, ač jest oblúpil, kromě počestného lúpeže, o němž jest dřiev psáno, neb pro ten mají věsiti. A jestliže jest zbožie ostavil, ot toho mají lidem platiti, jichž jest bylo, všichnu jich škodu. Pakli tu nenie zbožie, tehdy onen má platiti, v jehož moci jest ten krádež nalezen, a ten má na toho žalovati, kterýž jemu to zbožie byl dal, a tak má každý na druhého učiniti, a tak má každý druhému ukládati škodu. A příde li na toho, jemuž ten zloděj to zbožie byl vzal a oni neostavili zbožie za sebú, jeden jich musí v škodě zuostati a rychtářovi se těch všech súduov nic nedostane nežli svod, to jest někde obyčej, někde od jednoho koně třidceti peněz, někde viece, někde méně, ot jednoho dobytka jeden šilink, ot svině ve dvú letú čtyři penieze, jestli menšie ale, méně dva. Ot osla patnátcet. Jakž sem o svinské starosti pověděl, takéž o dobytku: kteréž méně dvú letú, ot toho dá polovici. Chce li žalující, móž se dobrotivě usmluviti z zlodějem neb lúpežníkem, ale to se musí státi s rychtářovú vólí a vinu musie rychtářovi ukládati po jeho milosti. Ktož co zlodějóm neb lúpežníkóm otejme a jest li v kterém rychtářství, on to má v rychtářovu moc dáti a rychtář má to chovati šest neděl. Příde li kto, naňž to slušie, ten se k tomu tiehni, jako jest napřed pověděno. Buď kuoň nebo dobytek, on má ztravu platiti, což jest na to vzešlo, a nepříde li ijeden, potom tehdy ten, jenž mu jest otjal, má toho třetinu mieti a rychtář dvě česti. A příde li onen, jehož jest, a ulíčí to, že jest nikdy nezvěděl, kde by jeho zbožie bylo, nebo ulíčí, že jej jest zvláštnie potřeba zašla, rychtář jemu má svú čest navrátiti a má jemu k onomu právo učiniti s třetiny.

Jmá li který pán porobenu ženu, slíbí jí, že ji chce svobodnu učiniti,