popravovati, což světské knieže nebo súdce popraviti nechce, kromě krve prolité. Po duchovniem právě ktož od kacéřstvie odstúpiti chce, toho mají přijieti. Biskup má jeho přísahu přijieti tak, aby on ot kacéřstvie pustě nikdy se k němu nenavracoval. Také jemu biskup má pokánie dáti po právě. Pakli se on navrátí v kacéřstvie a bude usvědčen, tehdy jest všem světským súdciem odpuštěno nad ním popraviti. A chtěl li by opět se navrátiti, nemají jeho přijieti ani jeho slyšeti.

Jestli který člověk dlužen a zastaví své zbožie v druhého moc pod rokem, to slove na ztracenie. Ale dá li jeden člověk druhému své zbožie v užitek a v moc a otpovie se na tom svého práva a onen má právo k tomu zboží a nařknú jej dlužníci, by on to pod roky na ztracenie přijal, za to on má přisieci, že toho nenie. Pakli jej sen přemoci muož sám třetí, že to jinak jest, toho má užiti. A pakli jest to on zbožie kúpil a jest jemu toho co dlužen, to má dlužníkóm dáti.

Ktož druhého jal jest, ten musí za to otpoviedati jeho pánu, jehož služebník jest nebo porobený jest neb jeho ženě neb jeho dětem aneb jeho příbuzným, ač budú před súdem naň žalovati, doniž on v jeho vězenie jest.

Jistina skutečná

Skutečná jistina jest, kdež člověka s jistinú popadnú neb naběhú od toho účinka, neb kdež krádež v jeho moci popadnú li neb naleznú, z něhož na samého vina hledí, totiž by on to byl sám ukradl.

Ktož před druhým dnem {přes druhý den}meziřádkový přípisek mladší rukou svój krádež neb lúpež u koho nalezne, jenž jest zevně kúpil a ne skrytě schoval a toho svědky má, toho nemohú nižádným skutkem viniti, leč jest své právo ztratil. Naleznú li jej v jeho moci, on musí tomu člověku otpo[viedati]text doplněný editorem, jehož ten se nemóž svého zbožie dobře jieti s rychtářovým odpuštěním.