[189]číslo strany rukopisuděje[229]děje] dyegye rkp., ale jasně obličěj k uobličeji tě uzříme[230]uzříme] uzřím M. A tehdy mě tvú divnú sytostí[231]sytostí] svátostí LM usytíš[232]usytíš] nasytíš A, LM, tak že ani[233]ani] nemá ABLM lačen, ani žiezen[234]žiezen] žízniv L | lačen, ani žiezen] lačna, ani žiezniva M nebudu na věky věkóm[235]věkóm] věkóv AL, věkoma BM. Amen.[236]Ó vrchní kněže … na věky věkóm. Amen] Modlitba. Svrchovaný knieže a pravý biskupe, kterýžs se obětoval bohu otci, obět čistú a nepoškvrněnú na oltáři kříže za nás hřiešné, který jsi dal nám tělo své k jedení a krev svú ku pití a položil jsi svátost tuto v moci ducha svatého řka: „To čiňte, kolikrát koli přijímáte na mú spolupamátku.“ Protož prosím tebe skrze krev tvú předrahú a skrze velikú naši mzdu, prosím tebe skrze tuto divnú a nevýmluvnú lásku, kterúž jsi nás nehodné a biedné hřiešníky tak milovati ráčil, aby nás obmyl od hřiechuov našich ve krvi své. Nauč mě, hospodine, nehodného služebníka tvého žádnými mými zaslúženími, ale samým milostným milosrdenstvie tvého slitováním k této svátosti přistupujícieho. Nauč mě skrze ducha svatého svého tak velikú přijímati svátost s tú poctivostí a ctí, s takovým náboženstvím a bázní, jakož slušie a potřebné jest. Učiň, abych já skrze milost tvú vždycky to o tak veliké svátosti věřil a rozuměl, smyslil a pevně držal, pravil a myslil, což tobě se líbí a užitečno jest duši mé. Vejdi tvuoj dobrý duch v srdce mé, kterýž by zněl tu bez zvuku a bez hřímotu slov mluvil všelikú pravdu tak velikých svátostí. Amen F
Před přijímaním těla božieho modlitva[237]Před přijímaním těla božieho modlitva] Tato modlitba jest před přijímaním božieho těla E, Počínají se před přijímaním těla božieho modlitby velmi krásné takto etc. N, nemá AJ
K [238]K] U M stolu přeslavného tvého kvasu, andělský králi[239]králi] + a pane N, já neduostojný hřiešník[240]neduostojný hřiešník] nedóstojná hřiešnice J majě[241]majě] majíci J, majíc N přistúpiti lekám sě[242]sě] + i AEJ, vzhroziji sě, jsa pln[243]jsa pln] jsúci pln N, jsúci plna J hřiechóv a zprzněn[244]zprzněn] zprzněna J, zmazán N jsa[245]jsa] jsúci J, nemá N mnohými poškvrnami rozličnými[246]rozličnými] jsúci příčina těch N, majě[247]majě] jmajíc J, a majíci N jazyk nedobrý[248]nedobrý] v základním rkp. koncové y přeškrtnuto a in margine mladší rukou připsáno u > nedobrú (stráží), stráží ostřiehaný[249]jazyk nedobrý, stráží ostřiehaný] jazyk, nedobrú stráží ostřiehaný AEJ, jazyk nemúdrý N a mysl ne bez viny vschovanú[250]vschovanú] uchovanú AJ, uchovaný E, zachovanú N. A tak když svého svědomie tajnost[251]svého svědomie tajnost] v tajnost svého svědomie N nazřím, rúcho nevinnosti mé, že j’[252]j’] nemá AEJ | že j’] nemá N těžce ztrháno[253]ztrháno] strhané N, naleznu[254]naleznu] nalézám N. Protož já hubený[255]hubený] hubená J tesknu[256]tesknu] stesknu E, teskním J, styšti N sobě, nevida[257]nevida] nevěda AE, nevědúci J, nevědúc N co učiniti[258]učiniti] činiti N, neb vědě a pomním slova tvé poctivé spravedlnosti, jimiž jsi nás ráčil na[190]číslo strany rukopisupomenúti
