přiká[72v]číslo strany rukopisuzal, jížto sú nic neprobyli lidu tomuto, praví hospodin. Jr23,33 Protož otieže[ahc]otieže] otyezye li tebe lid tento neb prorok aneb kněz a řka: Které jest břiemě božie? dieš k nim: Vy ste břiemě, neb zavrhu vy, praví hospodin Jr23,34 A prorok a kněz, jenžto die: Břiemě božie, navščievím na mužě na toho a na duom na jeho. Jr23,35 To diete[ahd]diete] dyetye každý k bližniemu k svému a k bratru k svému: Co jest odpověděl hospodin a co jest mluvil hospodin? Jr23,36 Ale diete li: Břiemě božie, protož aj toť praví hospodin: Proto, ež ste řekli[ahe]řekli] rzyekly řěč tuto: A břiemě božie[ahf]A břiemě božie] brzyemye bozye abrzeyemye bozye viec nebude pomatováno, neb břiemě bude každému řěč svá a přěvracujete[ahg]přěvracujete] przyewraczugyete slova boha živého hospodina všěch zástupuov, boha vašeho. Jr23,39 Aj toť já vzdvihnu vy nesa a ostanu vás a měst, ješto sem dal vám a otcóm vašim, od mého obličějě Jr23,40 a dám vy v potupu u věčnú a v hanbu věčnú, jěžto[ahh]jěžto] gyzto nikda nebude zapomněna ani zahlazena.
Jr24 Kapitola dvadcátá čtvrtá
Jr24,1 Ukázal mi hospodin, ano dva košě plná fíkóv postavena přěd chrámem božím, když již byl přěnesl Nabuchodonozor, král babylonský, Jekoniášě, syna Joachimova, krále judského, a kniežata jeho a kovářě i zlatníka z Jeruzalémě i přivedl jě do Babylona. Jr24,2 A koš jeden fíky dobré jmějieše[ahi]jmějieše] gmyegyeſſye přieliš a jako bývají fíkové prvého času. A koš jeden jmějieše[ahj]jmějieše] gmyegyeſſye fíky zlé přieliš, jichžto jiesti nemóžiechu proto, ež biechu zlí. Jr24,3 I vece hospodin ke mně: Co ty vidíš, Jeremiáši? I řekl[ahk]řekl] rzyekl sem: Fíky, fíky dobré velmi a zlé, zlé velmi, jichžto jiesti nemohú proto, ež sú zlé. Jr24,4 I stalo sě jest slovo božie ke mně a řka: Jr24,5 Toť praví hospodin buoh izrahelský: Jako fíkové tito dobří tak poznám přěstěženie judské, ješto sem vyslal z tohoto miesta do země kaldejskéj v dobré, Jr24,6 a položím oči mojě na ni
